Čas se neúprosně naplňuje. Shyamalan zve do neslaných nemastných trablů v ráji

Čas se neúprosně naplňuje. Shyamalan zve do neslaných nemastných trablů v ráji40%

Režisér, scenárista a příležitostný herec M. Night Shyamalan je častován přízviskem mistr napětí, které si právoplatně vysloužil celovečerními počiny Šestý smysl, Znamení nebo Rozpolcený. Adaptace grafického románu Sandcastle je však pro kvalitativně rozkolísaného filmaře jedním z úkroků vedle.

Čas patří mezi ten typ filmu, u něhož trailer mluví za vše a jehož zhlédnutí bývá přínosnější i zábavnější než následujících devadesát minut na plátně. Shyamalan do klipu dostal klíčovou část děje, kterou když už znáte, nic moc vás potom nepřekvapí.

Inspiroval se komiksem Pierre-Oscara Lévyho, v němž se několik rodin a mileneckých párů ocitá na zdánlivě bezchybné pláži na tropickém ostrově, který místní hoteliér označuje za „jejich verzi ráje“.

Podobnou utopii už dnes vlivem overturismu či znečištění životního prostředí těžko pohledat, a snímek nejspíš i na nemožnost v současnosti najít panenský přírodní skvost skrytě naráží. Hrdinové totiž mají opačný problém – z neznámého důvodu nemohou tuto exotickou perlu opustit.

Nejen že se při snaze odejít z pláže, jež má mimochodem na rozdíl od thajské lokace z Boyleova dramatu s DiCapriem do dokonalosti daleko, potýkají s podivným přetlakem v hlavě, který je nutí odkráčet zpět, zjišťují navíc další podstatný zádrhel. Obklopeni zjevně nepřekonatelnou skalní bariérou rapidně stárnou nebo se jim zásadně rozvíjejí fyzické a duševní nemoci, které tají před ostatními.

Shyamalanovi, jenž se na scéně mihne v roli iniciátora neblahých událostí, se v případě Času nepodařilo nastolit vlastní příznačný wow efekt, jehož povedenou podobu uvedl mimo jiné v jednom ze svých posledních hororů The Visit. Neobsahuje ho ani rozvratný závěr, jakási alegorie zhouby farmaceutického průmyslu, který patří k vůbec nejhorším z tvůrcovy dráhy.

Chvílemi se snaží o thriller či psychologický horor, místy zase o černou komedii. Čas s náznaky těchto žánrů, povětšinou jen ubohými, se nachází kdesi uprostřed. Tenzi a znepokojivé momenty téměř postrádá, jakýkoli chabý pokus o vystrašení diváka se vzhledem k filmařovým značným zkušenostem jeví skutečně zarážejícím.

Foto: Universal Pictures

Nezastavitelnost zvyšování věku protagonistů je vynikající koncept s pochybnou realizací. Logickou výměnu herců od dětských po namaskované teenagery by snad měla doprovázet proměna jejich emocionální a intelektuální výbavy, Shyamalan je však zřejmě zamýšlel coby nezletilé duše v opotřebovaném těle.

Zásahy vyšší mocí se ve filmu střídají jako sklopné terče na střelnici, a tak nelze ani jednu z postav poznat detailněji. Naneštěstí k jinak veskrze dobrým hereckým výkonům, zejména mladých představitelů Thomasin McKenzie, známé z Králíčka Jojo či Ztracených dívek, a jejího filmového bratra Alexe Wolffa (Děsivé dědictví).

Plnokrevnost příběhu se projeví pouze ve vyjádření pestrobarevných odstínů rodinných vazeb, silných a subtilních zároveň.

Nejnovějšímu filmu M. Night Shyamalana jsme se věnovali v dvacáté deváté epizodě podcastu KulTýden.

Foto: Universal Pictures

Názor informuji.cz: 40%

Kdy a kde dávají film: Čas

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!