Příjemný začátek režijní kariéry (Mid90s)

Převážně komediální herec Jonah Hill, kterého mohou diváci znát ze snímků jako 21. Jump Street nebo Vlk z Wall Street, poslal na KVIFF svůj režijní debut Mid90s (v české distribuci Devadesátky). Tradiční téma dospívání neuchopil příliš inovativně. Vypráví o třináctiletém klukovi Steviem, který se snaží od strastí doma utéct k partě kluků na skatu. Trojice ho nejdřív nechce přijmout, nakonec si ale místo v jejich skupině najde a roztočí tak kolotoč plný alkoholu, prvních intimních zkušeností a přetlačování o pozornost s názvem puberta.

Přesto snímek dokáže pohladit po duši všechny milovníky skatingu i současné třicátníky, kteří mohou nostalgicky zavzpomínat na mládí. Občas pobaví, někdy připomene, jaké to bylo, když vám bylo -náct a chvílemi jen poklidně plyne. Naštěstí nikdy nezklame a je tak příjemným oddechnutím nejen o namáhavých festivalových snímků ale i od běžného života.

Hodnocení: 55 % 

Festivalové drama par excellence (The Light of My Life)

Casey Affleck se vrátil do Karlových Varů. Před dvěma lety přivezl snímek Přízrak (The Ghost Story), který vyprávěl o duchovi žijícím několik staletí na jednom místě. Nedostal se sice do české distribuce, ale na festivalu (kladně i záporně) upoutal artovou atmosférou. Dlouhé záběry a klidný děj z něj udělaly typicky festivalový film, ke kterému se laděním blíží i druhý Affleckův režijní debut.

Další z hvězd karlovarského festivalu si ve svém filmu zahrál i hlavního protagonistu. Stal se z něj otec, který žije v dystopické realitě, kde vymřely téměř všechny ženy. Jeho jediným cílem je ochránit syna a přežít. Ačkoli je příběh poměrně jednoduchý a nemá výrazné rozuzlení, zejména pro karlovarského diváka může být nápaditým zážitkem, který upoutá i donutí k přemýšlení. Světlo mého života ho totiž donutí přemýšlet o pointě příběhu ještě několik hodin po projekci.

Hodnocení: 85 %

Místy nudný, jindy úsměvný (Dafne)

Dafne je jedinečná dívka. Je pracovitá, veselá, nesnáší, když si někdo stěžuje na život, úporná a má Downův syndrom. To jí ale nebrání v normálním životě. Naopak dokonce se dokáže s některými stresujícími životními situacemi vyrovnat lépe než zdraví jedinci. 

Ačkoli celý snímek musíte obdivovat chování mladé hrdinky, scénář jako takový vám nepřinese nic výjimečného. Je pouze malým omezeným vhledem do života osob, které mají o jeden chromozom více než většina ostatních, který navíc nemůže reprezentovat všechny. Každý z nich je totiž jedinečný a jeho postižení se projevuje jinak. Bez zabrnkání na sociální strunu by i film Dafne byl jen zrnkem písku v poušti kinematografie, který nemá potenciál rozproudit debatu na podobné téma.

Hodnocení: 40%

30.6.2019 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout