Marie Stuartovna byla před čtyřmi sty padesáti lety francouzskou královnou a vládnoucí skotskou královnou. Po smrti svého francouzského manžela přijela do Skotska a začala si nárokovat i anglickou korunu. Jako katolička mezi protestanty to ale neměla jednoduché. Po dobu svého vládnutí musela čelit intrikám, povstáním a své sestřenici Alžbětě I., která ji nakonec ze strachu o trůn nechala popravit. 

Jeden život ve dvou hodinách

Historický příběh si díky dramatičnosti, napětí i nálepce "podle skutečné události" rozhodně zasloužil spatřit (už po několikáté) světlo stříbrného plátna. Přitažlivost tématu ostatně ukazuje víc jak desítka filmových adaptací. Poprvé se skotská královna ukázala v kinech v roce 1936 v hlavní roli s Katharine Hepburnovou, a poté figurovala například i ve snímcích Marie, královna skotská (z roku 1971 a 2013) nebo v Poslední noci Marie Stuartovny (1981).

Některé snímky se pokoušely ukázat jen výřez ze života této historické postavy, jiné, podobně jako letošní Marie, se snažily popsat celý její osud od vylodění na ostrovech až po popravu. A na tom většinou ztroskotaly. V životě matky Jakuba I. (VI.) se totiž odehrálo tolik milníků, že je nelze odvyprávět za dvě hodiny.

Neustálé prostříhávání materiálu zároveň nedovolí divákovi ponořit se do příběhu. A nepřirozené časové skoky navíc nemůže historický neznalec pochopit. Bez vědomostí o britských reáliích a širších historických souvislostech navíc nemůže pochopit mnohé klíčové scény. Například se mu nedostane ani základního vysvětlení, proč je Mariin nárok na trůn silnější než Alžbětin.

Královské herecké výkony

Kvůli nesrozumitelnému zmatku na plátně tak diváka začne příběh už po hodině otravovat. Jeho pozornost dokážou dále držet jen herecké výkony dvou silných královen. V hlavní roli Marie se tentokrát předvedla Saiorse Ronan, která nám ukázala nezdolnost i urpustnost. Bez ní by se skotská královna určitě neobešla.

Předčila ji ale Margot Robbie jako Alžběta I. Svedla ukázat plachost, nerozhodnost, ale na druhou stranu i odvahu a svéráznost poslední anglické panovnice z rodu Tudorovců. Není tedy divu, že za svou výkon je nominovaná i na cenu BAFTA. 

Další nominace potom Marie, královna skotská dostala za masky a kostýmy. Tentokrát je docenili nejen britští filmoví kritikové, ale i ti američtí. Plejáda pestrobarevných šatů a doplňků musí zaujmout i oko toho největšího módního analfabeta. Nehledě na historicky věrné účesy a líčení. Ocenění by jí snad v kostýmech letos mohl sebrat jen Black Panther.

Divadelní režie ve filmu

Vysvětlení zmíněných filmových přešlapů i pochval potom musíme hledat na sesli nejvyšší. Na tu si totiž sedla zejména divadelní britská režisérka Josie Rourke. A skutečně Marie, královna skotská se v mnohém podobá výstavbě divadelních her.

Odehrává se totiž na velmi malém prostoru - neustále se zde střídá skotský a anglický královský palác s krátkými prostřihy do krajiny, což pro historický opus není přirozené. Stejně tak pro tento žánr není ani typické poměrně malé množství postav. Na druhou stranu právě z divadla vzešla propracovanost kostýmů i líčení. Možná, že by pod vedením zkušenějšího filmového režiséra či režisérky mohla tato historická tragédie dopadnout daleko lépe.

Kdy a kde dávají film: Marie, královna skotská

7.2.2019 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout