Když baletní hvězda Dominika Jegorogová (Jennifer Lawrence) musí kvůli bolestivému zranění opustit kariéru primabaleríny Bolšoj Těatru, nechá se přesvědčit svým strýcem, vysoce postaveným důstojníkem ruské tajné služby, aby nastoupila do “čtvrté státní”. Do školy, kde vychovávají “volavky”, nebo chcete-li: “zázračné pí*i”, pohledné agentky a agenty, kteří jsou připravení všemi způsoby sloužit vlasti. Jinými slovy: “Jejich těla patří státu.” Hlavní hrdinka díky své schopnosti číst v lidech projde tímto kurzem velmi rychle a hned je poslána do akce. Musí vypátrat “krtka”, který vynáší informace Američanům.

Pokud se na tento film vydáte, nečekejte žádnou zběsile akční podívanou (nic jako nedávná Atomická blondýna) spíše pomalejší “psychologický” špionský thriller, který se snaží pochopit, co se děje v hlavě Rudé volavky. Místo toho, aby se zaměřoval na akční scény, sleduje, jak se hlavní hrdinka vypořádává se situacemi, často dost brutálními, které jí komplikují život. Proto, když na konci filmu přijde nečekaný zvrat (respektive několik zvratů), zdá se být příliš uspěchaný a nepříliš reálný. Rozhodně ne tak reálný, jak se snaží celý zbytek filmu působit.

Ač příběh není příliš ničím objevným, je třeba pochválit profesionální (ačkoliv také ničím speciální) režii Francise Lawrence, která filmu přidává špetku post-komunisticky depresivní atmosféry, slušné filmové hudby, která se zajímavě snoubí s klasickými skladbami, a příjemného tempa, které pomáhá vydržet dvou a půl hodinovou stopáž filmu.

Poněkud podivné mi přijde rozhodnutí nechat všechny ruské postavy (je jich tam většina) mluvit anglicky s výrazným ruským přízvukem. Uchu našince se to ani tak hrozné zdát nemusí, ale zajímalo by mne, jak moc otravné to musí být pro Američany. Navíc díky tomu vznikají bizarní situace typu: Rudou volavku v Budapešti osloví agent CIA opravdovou ruštinou a dál mluví čistě anglicky, ale ona pokračuje v hovoru s přízvukem, a podobně.

Z herců není třeba mluvit o nikom jiném než o Jennifer Lawrence v titulní roli. Její herecký výkon naprosto zastiňuje všechny její herecké kolegy. Chvíli je baletkou, chvíli brutální vražedkyní, pak mučednicí a chvíli je dokonce velmi nahá. Její herecké polohy jsou velmi přesvědčivé a občas jí lze prominout i ten zvláštní ruský přízvuk.

6.3.2018 | jakub.muller Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout