„Zapomeňte svá jména, čísla jsou přesnější,“ řve jeden z nacistů na nové vězně, kteří přicházejí do Osvětimi. Mezi nimi je i Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba, dva slovenští Židé. Také díky jejich přičinění skončily hrůzy druhé světové války. V našich končinách ovšem jejich příběh není tak znám. To se rozhodl změnit režisér Peter Bebjak a podle Wetzlerovy knihy Čo Dante nevidel natočil film. Do kin se dostane v říjnu, ale diváci Letní filmové školy jej mohli zhlédnout ve zvláštním uvedení.

Snímek sleduje útěk dvojice z koncentračního tábora a následné zveřejnění dvaatřiceti stránkového dokumentu obsahujícího přesný popis tábora, průběh selekcí, fungování plynových komor a tak dále. Západní svět tato zpráva šokovala a celý svět si nebyl dlouho schopen připustit, že by se mohl člověk na člověku dopouštět takového zla.

Čím Zpráva vyčnívá nad ostatní válečné filmy je atmosféra, ze níž vám bude chvílemi až fyzicky nevolno. Nejde ale o přemíru explicitních scén, to vůbec ne. Jde o neuvěřitelné zachycení absence lidskosti a empatie protínající celý snímek. Právě tento pocit se vám vpije hluboko pod kůži. Ale vydržíte to. A to kvůli obětavým lidem, kteří díky svému neobyčejnému hrdinství podali světu zprávu z pekla a zachránili obrovské množství životů nejen Maďarských občanů.

Novinka Petera Bebjaka se vám nebude líbit, ale musíte ji vidět - bolí a bolet má, zasáhne vás. Je plná surových, nedramatizovaných momentů, krutosti, ale také pravdy otevírající oči. Její síla tkví v tom, jak reálná je a jak moc s hlavními postavami soucítíte. Na tom mají samozřejmě velkou zásluhu také herci Noël Czuczor a Peter Ondrejička objevující se v hlavních rolích.

Nejde o přehnané ódy, o sentimentální zobrazení spasitelů. Film sleduje dva zdánlivě obyčejné lidi činící pouze to to, co považovali za správné a nutné. Protože kdo se zla tiše účastní, je jeho součástí. Závěrečné titulky tvůrci doplnili o výroky současných politiků a svůj počin tak posunuli do současnosti. Tato aktualizace nahání husí kůži a každý si v sále v tu chvíli ví, že nejde o to znát historii dopodrobna, ale vyhnout se hrůzám, které se v ní udály, dnes a v budoucnosti.

Zůstat bdělí a nebát se, to nám Zpráva vzkazuje. Mohlo by se zdát, že válečných dramat už vzniklo mnoho. Opak je ale pravdou, nikdy jich nebude dostatek. Je totiž nutné si připomínat hrůzy, které se mohou stát i v moderní době, pokud nebudeme dostatečně obezřetní a dáme se na cestu nenávisti a jednoduchých řešení.

Foto: filmaffinity.com

14.8.2021 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout