Chyby minulostí dráždí jen na oko, místo předsudků nacházejí stereotyp lidí z vesnice

Chyby minulostí dráždí jen na oko, místo předsudků nacházejí stereotyp lidí z vesnice50%

Režisér Jan Prušinovský po letech zpracoval odkládaný scénář Romana Vojkůvky o ženě, které komplikuje život dávná účast ve filmech pro dospělé. Romance s pokrývačem v nepřející atmosféře nepočetné komunity nenabízí podbízivou podobu lásky, místo honu na čarodějnici je však výraznější jakýsi vesnický flegmatismus.

Zní to jako paradox, protože videozáznamy mladé dívky ukájící nespočet kolegů z branže není rozhodně něčím, co by osazenstvo na vesnici ignorovalo. Prušinovský prý natočil romanci a jako nevšední pouto mezi dvěma obyčejnými lidmi s prostými životy jeho film skutečně do jisté míry funguje. Optikou pisálka z metropole je však vztah Tomáše a Emy sondou do duší syrových chlápků, kteří si dají po hubě, aby spolu další den mohli sedět v hospodě a klábosit nad jedním oroseným. A to klidně i o tom, jaký hezký film Tomášovo děvče natočí příště.

Prodavačka Ema (Pavla Gajdošíková) z malého města potká pokrývače Tomáše (Jan Jankovský) z nedaleké vesnice. Co působí jako záležitost na jednu noc se rozvine v nečekaný vztah. Dívka však ukrývá tajemství z minulosti. Její nová láska je přesvědčená o tom, že společný život tvaruje budoucnost, a proto nechce o hříších mládí ani slyšet. Časem se ale o Eminých peprných videozáznamech dozví a bojuje se svým přesvědčením i reakcemi z okolí.

Obsazení dvou hlavních postav se víceméně podařilo. Gajdošíková působí jako klidná voda, která s jiskrou v oku kdysi mlela břehy v (ne)populárním videoprůmyslu, ale s novým partnerem se usazuje a přijímá roli "manželky" jak ze staré školy. Jankovský ze začátku působí jako neherec, který se v jednotlivých scénách hledá. Výrazem ale nakonec věrně připomíná člověka s jednoduchým životem bez velkých ambicí. Zvlášť silný je jeho výkon právě ve scénách s Gajdošíkovou, a to zejména při velkém odhalení jejího tajemství.

Příběh, který ležel v šuplíku na Kavčích horách osm let a dva roky hotový následně čekal na uvedení v kinech, svým tématem nabízí srovnání s vynikajícím Smolným pichem, vítězem letošního Berlinale. A právě ona komparace odhaluje rozdíly zásadní pro výraznější zápis mezi klenoty tuzemské kinematografie.

Rumunský režisér Radu Jude zvolil provokaci, stylizaci a šel se svým dílem cíleně přes čáru, což si Chyby nedovolí. Postavy sice možná správně nejdou vstříc diváckému očekávání a vzorové podobě zamilované a líbivé dvojice, zároveň ale ve vzájemné konfrontaci působí jako lidé, kteří nekontrolují své emoce a chování. U prvního případu to je celkem pochopitelné, ale v momentě, kdy je Tomáš schopný mávnutím ruky kamarádovi odpustit zradu v několika úrovních a nechat se od něj provokovat před celou vesnicí, je buď po scenáristické stránce hloupý anebo právě vesnicky úzkoprsý.

Tvůrci ukazují předsudky očesané o věrné lidské reakce. Filmem Chyby balancují na několika frontách, které ve výsledku shazuje nelogičnost jednání postav anebo onen poskládaný stereotyp lidí, kteří ukáží temperament, aby jim zítra a po celý zbytek života bylo vlastně všechno úplně jedno.

Názor informuji.cz: 50%

Kdy a kde dávají film: Chyby

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!