Různorodá výstava fascinovaná děsem z pera E. A. Poea je důkazem výborné kurátorské práce

Různorodá výstava fascinovaná děsem z pera E. A. Poea je důkazem výborné kurátorské práce 

Jedna z nedávno otevřených výstav ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze prezentuje ponurá díla reflektující tvorbu amerického spisovatele Edgara Allana Poea. K vidění budou do 30. srpna.

Výstava věnující se reflexím literární tvorby amerického spisovatele, básníka a teoretika Edgara Allana Poea představuje díla umělců zvučných jmen české výtvarné scény. Poeova literární díla dodnes umělce inspirují k tvorbě stejně temných a strašidelných prací, jako jsou i spisovatelovy texty.

Příběhy E. A. Poea začaly umělce fascinovat až po autorově náhlé smrti. Díla inspirována temnotou Poeových knih začali tvořit umělci již ve druhé polovině 19. století. Mezi nimi se objevila i velká jména Edouarda Maneta, Odilona Redona, Jamese Ensora či Gustava Dorého.

Na našem území se první výtvarné reflexe Poeovy tvorby objevily až na přelomu 19. a 20. století. Spisovatelem se nechal silně ovlivnit například František Kupka, záhy po něm i Josef Váchal, Jan Konůpek či František Kobliha. Expozice neobsahuje pouze díla, která jsou přímo inspirovaná texty E. A. Poa či jeho osobou, ale i obrazy obsahující širší podněty jeho myšlenek.

Vladimír Fuka, Edgar Allan Poe, 1966. Foto: NGP

Výstava, jejímž autorem je Otto M. Urban a kurátorkou Veronika Hulíková, je bravurně sestavena z různorodých stylů, materiálů, námětu i konceptů. K vidění jsou pastely Aléna Diviše, kresby Karla Nepraše, ilustrace Adolfa Borna, digitální 3D tisk Martina Zeta či komiks Jakuba Gajdošíka. Celá prohlídka je pestrá a divák na každém rohu objevuje něco nového, nové formy a úhly pohledu.

„Vše, co je, či zdá se jen, vskutku je než ve snu sen?“ hlásí jeden z mnoha citátů, které doprovází výstavu. Úryvky z autorových textů výtečně doprovází zasmušilou atmosféru celé výstavy. Spolu s temně fialovými zdmi a sérií děsivých portrétů E. A. Poea podtrhávají fascinaci děsem a šílenstvím.

Tvůrci výstavy popustili uzdu své fantazie a pro expozici našli i spoustu netradičních děl. Ukázkovým příkladem této znamenité kurátorské práce jsou rekvizity z filmu Šílení z roku 2005, který byl natočen na motivy dvou Poeových povídekZaživa pohřben a Šílený psychiatr. Hlavní postavou snímku je Markýz, u kterého se scénárista a režisér Jan Švankmajer inspiroval markýzem de Sade. Děj příběhu, jenž se odehrává na začátku 19. století ve Francii, obsahuje velké množství dnešních alegorií. Z filmu je vystaven Ornát a Černý krucifix, dřevěná socha ukřižovaného Krista v nadživotní velikosti.

Národní galerie Praha souběžně s výstavou Sen ve snu otevřela ve Veletržním paláci výstavy Kurt Gebauer, Nebourat: Podoby brutalismu v Praze a Ozvěny Benátského bienále: Stanislav KolíbalVšechny objekty Národní galerie jsou až do odvolání uzavřeny.

Adolf Born, Vraždy v ulici Morgue, 1988. Foto: NGP

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!