Otis a Maeve se vrací se svou klinikou. Tedy, ne tak úplně. Nová série totiž na rozdíl od té první směřuje svou pozornost více na jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi. Nechybí ani Otis, navenek hrubě působící Maeve a výstřední Eric, kteří dohromady stále tvoří jakýsi trojúhelník hlavních hrdinů, okolo nichž se vše točí. Nicméně scénáristka Lauren Nunn se nyní mnohem více soustředí i na dějové linky vedlejších postav než jen a pouze na jejich sexuální trampoty. Pro Otise už není vedení undergroundové sexuální kliniky to nejpodstatnější, a tak věnuje pozornost svému vztahu s Olou. Ten má však daleko od ideálu. Maeve se sice vrací zpátky do školy, ale je nucena řešit nesnáze se svou léčící se drogově závislou matkou. V pozadí toho všeho se rozehrávají další příběhové linky nastíněné nejen v předešlé sérii, zejména velký důraz je kladen na rozvíjející se vztahy Otisova nejbližšího kamaráda Erica.

Znamenitá scénáristická práce se tak nejvíce odráží v asi největším kladu seriálu, čímž jsou skvěle napsané charaktery postav nadto podpořené citlivým obsazením a brilantně sepsanými dialogy. Sexuální terapeutka a matka Otise – Jean Milburn v podání opulentně šarmantní Gillian Anderson - znovu okouzlí snad každého. Opět je tu i výtečně zahraný Adam (Connor Swindells), syn ředitele školy, jenž neustále vnitřně bojuje s pocitem nejistoty ohledně své sexuální orientace. K nám již známým postavám však přibývají i nové posily a téměř o každé z nich se dozvídáme něco nového. Druhá výprava na Moordaleskou střední tedy staví na pevných základech první série, avšak bezplánovitě v nich nepokračuje a raději se je umně snaží rozvíjet. Po zhlédnutí všech osmi dílů nové série je tedy nadmíru jasné, že se tvůrci vydali lehce jiným směrem, avšak jednoznačně správným.

Druhá série navíc velmi dobře zachází se svým tematickým základem, jímž je problematika dospívajících středoškoláků a jakési hledání sama sebe. Scénář zajisté pracuje s řadou klišé, ale dělá tak poměrně osobitě a velmi často humorně až sarkasticky, že to přejdete rádi s úsměvem na tváři. Rovněž ve své podstatě se snaží vytvářet jakýsi ideální svět, ve kterém je dobré o svých problémech mluvit a nestydět se za to, že nejste jako ostatní. Snaha popírat tabuizovanost témat sexuálních orientací a identit, drogové závislosti či forem zneužití patří bezpochyby mezi přední vlastnosti seriálu. Svým způsobem, dokonce i více než série předešlá, nabízí pak určitý manuál, jak se v takovýchto situacích zachovat. Sex Education, tudíž svým názvem přesně naplňuje svou primární funkci, čímž je informovat a vzdělávat.

Příjemným ozvláštněním je zajisté i propojení rovin světů dospívajících a jejich rodičů, respektive učitelů. Problematika vztahů a sexu se tedy nevztahuje jen a výhradně na život teenagerů. Z toho jasně vyplývá výrazná jinakost druhé série, kde se více zaměřujeme na dramatičnost a psychologii postav, na rozdíl od vydařené feel-good dramedy z první série. Nicméně i přes vážnost a citlivost témat, kterými se zabývá, stejnoměrně nabízí skvělé momenty propletené humornými situacemi a povedeně zvolenou nadsázkou. Druhá série pak představuje současnější přístup ke genderovým otázkám, sexuálním orientacím a vztahové problematice, přesto Sex Education stále patří mezi nejvydařenější oddechové a komediální seriály, které může v současnosti Netflix nabídnout.

4.2.2020 | Šimon Svoboda Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout