Čtvrtý den LFŠ: Tvář

Čtvrtý den LFŠ: Tvář70%

Na tento polský snímek se stála fronta už hodinu před promítáním a do sálu se dostalo pouze 190 vyvolených. „Je to jeden z nejzásadnějších filmů tohoto roku. Do distribuce u nás se chystá 20. září,“ řekl v úvodu hlavní dramaturg Filmovky Jan Jílek. „Tvář má velmi specifický rytmus, především díky hudbě. Hlavní postava je vesnický rocker a ve filmu se objevuje i spousta „slušných lidí“, které známe moc dobře i od nás,“ dodal Stuchlík, spolupracovník z projektu Be2can.

Jacek je mladý fanoušek metalu, bydlí na vesnici se svou rodinou a pro sprosté slovo nejde daleko. Jeho přítelkyně Dagmar pracuje v místním obchodě a je to nejhezčí holka široko daleko. Proto se taky hodí k Jackovi. Ten pracuje na stavbě za vesnicí, kde se snaží vytvořit něco nevídaného – největší sochu Ježíše Krista na světě, dokonce větší než v Rio de Janeiru. S ničím se nepáře, je to drsný hošík v rozervané „džísce“ s Metallicou na zádech, ale jsme v Polsku, takže každou neděli nástup do kostela, kde se sejde celá víska. A (nejen) o sobotách pořádná vesnická pařba s domácí pálenkou a prasetem na hity, které jsou už patnáct let dávno v zapomnění. Ne však tady.

Jacek jednoho dne jako obvykle pracuje na stavbě monumentu. Když stojí na vrcholku betonového kolosu několik desítek metrů nad zemí, sklouzne mu noha. Pak následují jen matné vzpomínky. Všude krev, dělníci se křižují a v očích mají strach. Po probuzení Jacek nic nechápe. Spatří se v odraze nemocničního okna a myslí, že se mu to celé zdá. Se situací se nakonec smíří docela rychle a s podporou své sestry se stane hvězdou, vlastně až hrdinou. Po návratu do vesnice se jeho život mění, ale ne ve všech ohledech k lepšímu. I tak je všechno zlé k něčemu dobré a Jacek si zvyká na to, že je ve středu dění. Ovšem z jiných důvodů, něž byl celý život zvyklý.

Tento film vás dostane už od první, mimochodem skvěle zpracované scény, která donutila celé kino propuknout v bujarý smích. A to byl teprve začátek. Vyobrazení vesnického prostředí je tak drsně reálné, až to některé z citlivějších povah zarazilo a možná i trošku pobouřilo. Tvář přináší mnoho absurdních scén a kousavého humoru, který se pouští přímo do Poláků, nám svým způsobem tak podobným. Českému publiku bude tímto snímek rozhodně blízký.  Za zmínku stojí určitě také netradičně pojatá kamera, která ostří téměř vždy na jeden hlavní objekt v dané scéně a ostatní neurčitě rozmazává. Nešlo vyloženě o rušivý efekt, ale nutný nebyl. Z kina divák odejde nadšený a spokojený, ale některé scény jsou jen „na jedno použití“ a na další zhlédnutí už to nebude ono.

Socha Ježíše a transplantace obličeje mají jedno společné – obojí je založeno na skutečnosti. První transplantace obličeje v Evropě proběhla právě v Polsku v květnu roku 2013 a muži, kterému tvář v podstatě odstranila řezačka kamene, tehdy zachránila život. Socha stojí na západě Polska u města Swiebodzina a měří i s podstavcem 52 a půl metru.

Fotografie: archiv LFŠ

Názor informuji.cz: 70%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

AdsManager: Ads position 'smr-mobile' doesn't exists (filename: /var/www/informuji/releases/release_1545236119/classes/AdsManager/ads/smr-mobile.adsense.html)