Výraz Huacho ve španělštině označuje dítě bez otce, ale v určitě části země také opuštěnost. Obojí s filmem do jisté míry souvisí. Děj se odehrává téměř v samém rodišti režiséra, v jižní části Chile na menším statku. Po dobu necelého týdne zachycuje rodinu a její každodenní život. Aktéři zároveň zastupují čtyři různé generace. Nejstarší a vlastně už pomalu zapomenutou je dědeček, hlava rodiny. Cítí, že stárne a už nezvládá práci, která mu dřív nečinila nejmenší problém. Jeho žena je o něco mladší a má blíže ke svému vnukovi, snaží se s ním držet krok a chápat novou dobu. Zároveň ale dělá domácí sýr, který prodává, a z výdělku se snaží vyžít. Jejich dcera žije dneškem, tvrdě pracuje pro svoji rodinu. Syn představuje to, co přijde s novou generací, a tíhne k městu, zábavě a technice.

Tento film netáhne pro svůj příběh, spíše pro autentické zobrazení venkova. Téma by se mohl zdát na první pohled ploché a pro devadesát minut nedostačující, ale Almendras dokázal přenést na diváka atmosféru, jako kdyby sledoval dění v chalupě z první řady. Dnes už je podle režiséra venkov brán spíše jako turistická atrakce. Jedinou doprovodnou hudbu publikum uslyší při titulcích. Člověk musí každý obraz prostě procítit a hledat krásu v obyčejných situacích. I přes to, že jde především o realistický snímek, má svou poetiku a něžnou stránku. Pro každého může tato hodina a půl nést jiné poselství, a rozhodně to není podívaná pro každého. Mistrně ale zachycuje malé krásno všedních i těžších dní.

Všichni lidé, kteří ve filmu vystupují, nikdy nestáli před kamerou a nemají žádné herecké zkušenosti. Žijí a pracují v místech, kde se natáčelo. chudého podle Almendrasových slov nemůže hrát člověk, který s tímto stavem nemá absolutně žádnou zkušenost. Proto film působí naprosto věrohodně. Neočekávejte jakékoli stylizované scény a aranže. „Scénář jsem sice sepsal, trvalo to asi rok a půl, a byl plný detailů, vše bylo naplánované, ale poté, co jsem získal dostatek financí, jsem jej zničil. Viděla jej jen část štábu, herci ho nikdy nespatřili. Rozhodně jsem nechtěl, aby se učili dialogy zpaměti. Jediná část, která byla přesně dána, je historka, kterou vypráví nejstarší člen rodiny na závěr,“ uvedl v rámci debaty po filmu režisér. V Uherském Hradišti se zdrží až do pondělí a za tu dobu předvede divákům ještě řadu svých snímků a podělí se zájemci se také o své zkušenosti v rámci Lekce filmu od Alejandra Fernándeze Almendrase.

28.7.2018 | Anežka Gavendová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout