Museum Kampa představuje díla Jana Zrzavého ze sbírek soukromých sběratelů
Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS Ohodnoť
Od 24. března až do 1. července mají návštěvníci Musea Kampa možnost zhlédnout známá i méně známá díla malíře Jana Zrzavého, jenž byl pro mnoho lidí již za svého života legendou. Všechna vystavená díla mají jedno společné - pocházejí ze sbírek soukromých sběratelů.
Výstava představuje průřez Zrzavého tvorbou, ve čtyřech výstavních místnostech tak nalezneme všechny nejdůležitější okruhy malířova díla. První místnost prezentuje raná a radostná díla, jako například stylizované fantastické a biblické krajiny či erotické kresby z období okolo první světové války. Zastoupeny zde jsou i stylizované ženské postavy evokující různé pocity a nálady. Ve druhé místnosti najdeme náboženské postavy Jana Křtitele a Krista, který je zde zpodobněn jako důvěrník duše, usměvavého anděla a biblické motivy včetně Svaté večeře a výjevu Adama a Evy.
Třetí a čtvrtou místnost zaplnily krajiny z Bretaně, Čech, Vysočiny i Ostravska, z římské Via Appia a z Benátek. Vyznačují se absencí postav, které zde buď vůbec nikdy nebyly nebo scénu již opustily. Více než co jiného tak obrazy připomínají zátiší, na kterém se místo ovoce a dekorací vypínají stromy, kříže, studny či lodě pohupující se na vodě v závětří přístavu. Benátským krajinám pak dominuje geometrie. Ve středu čtvrté místnosti visí i panely s malířovými citáty, mezi nimiž mohou návštěvníci volně procházet a číst si. Slovy Jana Zrzavého: "Barva jest psychickou silou, jest viditelnou duší.” "Malíř profesionál napodobuje život, umělec jej tvoří”.
Jan Zrzavý nebyl realistickým malířem, denní světlo ani motiv před sebou nepotřeboval. Tvořil především v noci dle své paměti a přípravných kreseb, kterých ke každému dílu vytvořil velké množství. Jeho obrazy však nejsou spontánní, jejich stavbu vždy velmi pečlivě komponoval.
Výstavu děl Jana Zrzavého připravilo Museum Kampa téměř současně s velkou retrospektivou Pravoslava Sováka, který působil jako asistent v Zrzavého ateliéru v době jeho krátkého působení na Univerzitě v Olomouci a jemuž byl Zrzavý inspiračním zdrojem. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy ve formě komentovaných prohlídek či dílny pro rodiče a děti. 17. 5. 2018 se v Museu Kampa uskuteční večer Jana Zrzavého.
Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v učitelské rodině v Okrouhlici–Vadíně jako šesté z devíti dětí. Za svůj skutečný domov však považoval nedaleký Krucemburk. Byť navštěvoval několik škol, formální vzdělání nikdy nedokončil. V letech 1910–12 byl členem skupiny Sursum, mezi lety 1918–1924 patřil mezi Tvrdošíjné stejně jako Josef Čapek či Václav Špála. Žil v Paříži, opakovaně se vracel do Bretaně a Benátek, pravidelně vystavoval i v Praze. V letech 1947–1949 vyučoval malbu na Palackého univerzitě v Olomouci, kde se seznámil právě s Pravoslavem Sovákem. Zrzavý ilustroval řadu knih: Máj, Kytici, Shakespearovy Sonety a významná byla i jeho scénografická činnost. Zemřel 12. října 1977 v Praze, pohřben je v Krucemburku. Jeho obraz coby starého pána vykračujícího si s hůlkou a baretem po zámeckých schodech ke svému ateliéru však žije v srdcích mnoha lidí dodnes.