Výstava představuje průřez Zrzavého tvorbou, ve čtyřech výstavních místnostech tak nalezneme všechny nejdůležitější okruhy malířova díla. První místnost prezentuje raná a radostná díla, jako například stylizované fantastické a biblické krajiny či erotické kresby z období okolo první světové války. Zastoupeny zde jsou i stylizované ženské postavy evokující různé pocity a nálady. Ve druhé místnosti najdeme náboženské postavy Jana Křtitele a Krista, který je zde zpodobněn jako důvěrník duše, usměvavého anděla a biblické motivy včetně Svaté večeře a výjevu Adama a Evy.

Třetí a čtvrtou místnost zaplnily krajiny z Bretaně, Čech, Vysočiny i Ostravska, z římské Via Appia a z Benátek. Vyznačují se absencí postav, které zde buď vůbec nikdy nebyly nebo scénu již opustily. Více než co jiného tak obrazy připomínají zátiší, na kterém se místo ovoce a dekorací vypínají stromy, kříže, studny či lodě pohupující se na vodě v závětří přístavu. Benátským krajinám pak dominuje geometrie. Ve středu čtvrté místnosti visí i panely s malířovými citáty, mezi nimiž mohou návštěvníci volně procházet a číst si. Slovy Jana Zrzavého: "Barva jest psychickou silou, jest viditelnou duší.” "Malíř profesionál napodobuje život, umělec jej tvoří”.

Jan Zrzavý, Bretaňské pobřeží

Jan Zrzavý nebyl realistickým malířem, denní světlo ani motiv před sebou nepotřeboval. Tvořil především v noci dle své paměti a přípravných kreseb, kterých ke každému dílu vytvořil velké množství. Jeho obrazy však nejsou spontánní, jejich stavbu vždy velmi pečlivě komponoval.

Výstavu děl Jana Zrzavého připravilo Museum Kampa téměř současně s velkou retrospektivou Pravoslava Sováka, který působil jako asistent v Zrzavého ateliéru v době jeho krátkého působení na Univerzitě v Olomouci a jemuž byl Zrzavý inspiračním zdrojem. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy ve formě komentovaných prohlídek či dílny pro rodiče a děti. 17. 5. 2018 se v Museu Kampa uskuteční večer Jana Zrzavého.

Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v učitelské rodině v Okrouhlici–Vadíně jako šesté z devíti dětí. Za svůj skutečný domov však považoval nedaleký Krucemburk. Byť navštěvoval několik škol, formální vzdělání nikdy nedokončil. V letech 1910–12 byl členem skupiny Sursum, mezi lety 1918–1924 patřil mezi Tvrdošíjné stejně jako Josef Čapek či Václav Špála. Žil v Paříži, opakovaně se vracel do Bretaně a Benátek, pravidelně vystavoval i v Praze. V letech 1947–1949 vyučoval malbu na Palackého univerzitě v Olomouci, kde se seznámil právě s Pravoslavem Sovákem. Zrzavý ilustroval řadu knih: Máj, Kytici, Shakespearovy Sonety a významná byla i jeho scénografická činnost. Zemřel 12. října 1977 v Praze, pohřben je v Krucemburku. Jeho obraz coby starého pána vykračujícího si s hůlkou a baretem po zámeckých schodech ke svému ateliéru však žije v srdcích mnoha lidí dodnes.

24.3.2018 | Andrea Morkusová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout