Bohatá Marguerite, žijící v předválečné Francii, prožívá zdánlivě nádherný život. Má mnoho peněz, přepychovou vilu se služebnictvem a mnoho volného času. Jenže této celkem sympatické ženě, v podání sympatické herečky Catherine Frot, současně cosi chybí. Kromě lásky jejího manžela je to i umělecký talent.

Výborný režisér opět trumfuje!

Přesto žena ve svém domě pravidelně zpívá před přáteli a hosty. Částečně kvůli ohledům a z části kvůli vypočítavosti jejích známých se však Marguerite nikdy nedozví krutou skutečnost o jejím "nadání". Když dostane nápad pěvecky se předvést před diváky v pařížské opeře, vše směřuje k absurdnímu a neodvratnému konci.

Talentovaný francouzský režisér Xavier Giannoli opět dokázal, že jeho předchozí snímky nebyly úspěšné náhodou. Giannoliho Interview z roku 1998 si z festivalu v Cannes odneslo Zlatou Palmu za nejlepší krátkometrážní snímek, také jeho později natočené celovečerní filmy Píseň pro tebe a Na Počátku nenechaly odbornou porotu na významných filmových akcích chladnou.

Krákoravě-noblesní dramedie

V jejich stopách kráčí i Marguerite, jenž na letošním festivalu v Benátkách získala cenu P. Nazareno Taddei Award.  A nutno dodat, že podle mého názoru právem! Nový biják, který žánrově balancuje na hraně absurdní černé komedie a smutného dramatu, se vskutku povedl. Scénáři nechybí hloubka a dokonalé vykreslení staré Francie, stejně jako Margueritiny nešťastné a naivní povahy.

Vzhledem k mnoha situacím, kdy tato žena doslova falešně krákorá a ostatní ji přitom většinou tleskají nebo pronášejí jedovaté poznámky, není o humorné situace v nové dramedii nouze. Zároveň však z celého filmu vyzařuje jakási šlechtická noblesa a šarm dávno odvátých časů.

Kam vede pýcha?

Falešné ohledy na ženinu pěveckou neschopnost tak vedou k drsnému vyústění, které však legrační není. Pod pokličkou veselých situací se však v novém francouzsko-česko-belgickém bijáku skrývá neradostné poselství o lidském pokrytectví, pýše, bezbřehé naivitě i nenápadném zlu. Marguerite je tak podobenstvím o tom, kam může člověka dohnat jeho nekritická touha po úspěchu a jeho okolí, které mu neřekne do očí drsnou pravdu.

České lokace, lahodící oku

K výbornému vyznění přispívá i nádherná vizuální a zvuková stránka. Zatímco ženy asi potěší bohatá kostýmní výprava nového bijáku, mužům by se mohla líbit zajímavá místa, která ve snímku uvidíte. Většina lokací ve filmu totiž pochází z ČR, takže se můžete těšit na prostory brněnského Mahenova divadla, pražského Divadla na Vinohradech či právnické fakulty. Také hudební podkres Marguirete se velmi povedl, když obraz vhodně doplňují dobové melodie – často opery.

Skvělí herci a pár chybek

Také herecká stránka snímku, inspirovaného skutečným životem bohaté Američanky Florence Foster Jenkins, je velmi vydařená. Výborné Frot v hlavní roli zdatně sekunduje André Marcon jako její poněkud vypočítavý manžel, charismatická Christa Theret, která má snad jako jediná z celého filmu z chování k Marguerete špatné svědomí, Michael Fau v roli „teplého“ učitele hudby. Stejně věrohodný je méně známý Denis Mpunga v roli sluhy a současně fotografa, parazitujícího na pochybné slávě své paní. Také většina dalších herců nedělá svému povolání ostudu, včetně českého mima Borise Hybnera, který se na plátně ukáže v jedné z vedlejších rolí.

Má tedy Marguerite vůbec nějaké nedostatky? Pár se jich najde, ale nejsou závažné. Z mého subjektivního pohledu by 127 minut dlouhý snímek mohl být o 15 minut kratší, protože obsahuje asi tři nudnější místa, kde se děj trochu „zadrhne“. Také trochu zamrzí nepřekvapivost děje a fakt, že kromě hlavní postavy, jejího filmového manžela, slizkého sluhy nebo učitele hudby nedostali ostatní herci ve filmu příliš prostoru.

Nezbytnost pro příznivce černých komedií

Přesto jde o skvělý film, na který se rozhodně vyplatí zajít do kina. Pro jeho kvalitní režii, kameru, scénář i herecké výkony ho ocení především příznivci poněkud černě laděných dobových komedií, ale i mnozí další diváci. Protože jsem o něm dopředu příliš nevěděl, jednalo se pro mě o jedno z příjemných kinematografických překvapení. Můžeme jen doufat, že česká Sirena Film, která se podílela na jeho produkci, vytvoří další podobně kvalitní snímky, které vybočují ze škatulky českých komedií, které nejsou moc vtipné ani jinak výjimečné.

Kdy a kde dávají film: Marguerite

18.9.2015 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout