S Gábinou jsme si povídali nejen o tomto aktuálním hudebním projektu, ale nechala nás také nahlédnout do komnaty jejích snů a zákoutí světa současné hudební branže, která je často plná zvratů a překvapení.

Dostala jsi angažmá jako zpěvačka u Trans-Siberian orchestra. Jak se tato spolupráce zrodila?

Tato spolupráce se zrodila dnes už velmi obvyklým způsobem. Našli moje videa na Youtube a oslovili mě ohledně spolupráce na nadcházející americké turné.

Čím tě tento projekt oslovuje? Jaká jsou tvá očekávání?

Tento projekt mě oslovuje především svou velikostí a hezkým účelem. V Evropě TSO nejsou až tak známá kapela, ale v Americe patří mezi špičky v prodejnosti lístků i alb. A stále rostou. Líbí se mi to, že velké množství peněz ze svých koncertů věnují charitě a na podporu správných věcí. Co se očekávání týče, ta už byla naplněna, všichni mě dobře přijali a zařadili mezi sebe, jako bych s nimi hrála odjakživa. Je to týmová práce.

Máš i nějaké obavy, otazníky?

Cítím se skvěle. Naopak, nemůžu se dočkat, až vyrazíme na Tour.

Ve svých prohlášeních zmiňuješ nepochopení zastupujících agentur a vydavatelských společností v Čechách. V čem se vaše cesty rozcházely?

Naše cesty se rozcházely v záměrech. Ať už to bylo vydavatelství či agentura, stále to byla ta stejná pohádka o tom, jak být nejvíce vidět a nejlépe se prodávat. Nezáleží na tom, jakým způsobem nebo jaké budou následky, jde jednoduše o čistý obchod. Tenhle moderní způsob byznysu mě ubíjel zaživa a nedokázala jsem se mu přizpůsobit. Můj záměr je neznásilňovat muziku takovým způsobem. Hudba je sdělovací prostředek a umělci jsou jedni z mála lidí, kteří mají tu moc komunikovat směrem k lidem. Kdyby si tuto schopnost uvědomili, dobře by si rozmysleli, o čem budou hudbu dělat. Ale většina z nich jsou jen zmatené loutky, řídící se rozkazy lidí, kteří jim říkají, co se nejlépe prodává. Zažila jsem to. To zmatené období, kdy všichni kolem mě věděli lépe než já, jakým způsobem bych to měla dělat. Nevěřila jsem ve své přesvědčení, myslela jsem, že je se mnou něco špatně. Snažila jsem se přizpůsobit.

Čím tě vlastně po třech letech český showbyznys zklamal? Máš za sebou dvě alba a to vzhledem ke tvému mladému věku není až tak málo…

Nenazývala bych to zklamáním. Dostala jsem úžasnou životní lekci a poznání. Bez toho bych nebyla tady a teď. Někdy poznat to, co nechcete nebo kdo nejste, skrz zlé zkušenosti, je nejlepší cesta, jak přijít k tomu, co chcete a kým jste. To já se nedokázala přizpůsobit, to mně to tak nevyhovovalo. A proto jsem se rozhodla zkusit štěstí jinde.

Co plánuješ po dvou měsících? Znamená to, že tě už pak čeští fanoušci naživo ani v českém éteru neuslyší?

Vím, odkud pocházím, a vím, že moji fanoušci za mnou stojí a vždycky stáli. V dobrém i zlém. Všechno, co přijde, je nový začátek, a bude to velké. Mě bude vždycky slyšet!

Jak hodnotíš svou tvorbu ve srovnání s trendy současné hudební scény?

Za ta léta jsem pochopila, že muzika musí mít mnohem vyšší účel, než aby sloužila jen k pobavení, vybití agrese nebo k vydělávání peněz. Proto tolik mrtvých hudebníků v umělecké branži. Je to nástroj, jak spojovat lidi, ne je rozdělovat. Je to nástroj, jak můžeme zlepšit naši společnost, ne ji rozbíjet. Je to nástroj, jak přinést lidem novou realitu o nich, inspirovat, motivovat a pomáhat. Zní to krásně, že? Ale podívejte se na moderní interprety a na generaci jejich posluchačů. Kam je tito umělci vedou? K povrchním hodnotám, názorům na život, k užívání drog, ke zmatku. Tito posluchači, lidé, většinou velmi mladého věku, dělají jen to, co jim světová scéna říká, že je cool a in. Nikdo jim jinou realitu o tom, co je opravdu cool, neukázal. A tak jim to přijde normální a přirozené, všichni to přece dělají...

V co věříš, o čem sníš?

Svoboda je možnost rozhodnout se. Sen je něco, co dává člověku smysl života. Víra v sebe je pojítkem k dosažení obou těchto věcí. Pokud nemáte víru v sebe, svá přesvědčení a životní cíle, nedotknete se svých snů a nebudete svobodní. Vy jste jediný člověk na téhle planetě, který ví nejlíp, co je pro něj dobré a správné. Naslouchejte si a uvidíte, že časem přijde i odvaha k tomu udělat velká rozhodnutí.

11.11.2014 | Suzanne Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout