Příběh o dvou dracích pochází z pera Dušana Rapoše a Petra Šišky, kteří jsou ostatně i autory scénáře nejnovější české pohádky. Samotná zápletka tak špatná není. Byla, nebyla dvě království. V jednom se mluvilo česky a ve druhém slovensky. Drak na ně ale před lety seslal kletbu, protože si myslel, že mu pošlapala pomněnky. Kdyby se do sebe zamilovali dva lidé, každý z jednoho království, a vzali by se, proměnili by se v kámen nebo strom. Právě takovou pohádku povídá Čmoudík dvěma malým dětem ve své jeskyni...

A i když Čmoudík ze začátku vypadá jako ten nejhorší drak, jakého jste kdy viděli, nenechte se zmást, bude to horší. Kdyby všichni dráčci v pohádce vypadali jako on, člověk by si řekl, že zřejmě tvůrci neměli peníze, stejně jako třeba Jan Svěrák se svým vlkem ve Třech bratrech. Čert to ale vem, animace jsou drahá záležitost, a dětem hadrový panák stačí. Rapošovi a Šiškovi ale bohužel nestačil.

Z nuzné animace ctnost neuděláš

I tomu dráčku Mráčku by totiž člověk spíš věřil, že existuje, než těm věčně se podivně pohybujícím potvorám z Když draka bolí hlava. Animátoři odvedli tak špatnou práci, že v jednu chvíli princezna hladí vzduch, jelikož dračí hlava je o půl plátna dál. Bohužel se nespokojili jen s animacemi draka. V některých scénách totiž měli potřebu vyrobit počítačem i drakova skřeta Blivajze, který má ale v jednom záběru dokonce po celém těle díry. 

Kromě pravděpodobně nejhorších draků, jaké jste kdy viděli, ale na plátně, ani Gott neví proč, pobíhají klokani a pštrosi, kteří jinak s dějem nemají nic společného. To, že za jedním z exotických zvířátek je vidět i pletivo, je jen třešnička na celé téhle dračí migréně. Kdyby to divákům náhodou pořád bylo málo, mohou si na místních slavnostech udělat chuť na medový dort, který doporučuje sám princ. Bohužel se nám tady totiž představuje asi nejmíň nenápadný product placement v pohádkové historii.

Draka možná bolí hlava z příběhu, který vypráví

Způsob, jakým tvůrci vykládají svou pohádku, už diváci viděli snad tisíckrát. Někdo vypráví dětem příběh, který se odehrává před našima očima. Nevadí, nelze pořád přicházet s novotami. Místo aby ale kouzelné povídání nerušeně plynulo, pořád se musí potýkat s nejrůznějšími rušivými elementy a nepodstatnými scénami. Například proč drak učí mladého královského synka hasit oheň močí, to asi zůstane záhádou. Ještě bizarnější je potom jazykové okénko zamilovaného páru, kdy se dozvíme, jak je to s drevokocúrem a čučoriedkami. Přitom veveruška je do téhle pasáže tak špatně prostřihnutá, až to bolí. Nicméně naopak sympatickým odbočením jsou malované části příběhu, tedy opět animace, ale tentokrát večerníčkově laděné.

Herecká část filmu je to jediné, co se v podstatě dá pochválit. Králové (Miroslav Šimůnek a Ján Koleník) i královny (Kateřina Brožová a Zuzana Mauréry) by jistě obstáli i na jiných pohádkových trůnech. Zuzana Žáková a Jakub Jablonský plní své role královských dětí obstojně a skřet Blivajz v podání Miro Nogy je přesně tak odporný, jak by měl být. Jen je paradoxní, že českou královnu-babičku hraje slovenka Kamila Magálová a slovenského krále-dědečka hraje Karel Gott, který mluví slovensky, ale zpívá česky. I když to je asi nejmenší problém.

Pevně doufejme, že Když draka bolí hlava, která o sobě tvrdí, že je první československou pohádkou pro celou rodinu, se nestane prototypem pro letošní vánoční pohádky. Nejen, že se na ní nedá dívat, ale navíc lže. Minimálně Johančino tajemství před třemi lety totiž bylo československé. Nebylo tedy pro celou rodinu? A pohádky před rokem 1993? Spíš než draka tentokrát rozbolí hlava na pohádky pořád ještě náročné české publikum. 

Kdy a kde dávají film: Když draka bolí hlava

26.10.2018 | Dominika Kubištová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout