Příběh o cynických poživačnících vytvořil známý český choreograf Libor Vaculík na hudbu Franze Schuberta, Pēterise Vaskse a v hudební režii Petra Maláska. Komorní inscenace osciluje na pomezí baletu a tanečního divadla. Libor Vaculík nechce šokovat výpravným dílem, ale naopak se zaměřuje na jemné, citlivé vykreslení jednotlivých charakterů postav. Světovou premiéru uvede Stavovské divadlo 26. června, druhá premiéra se chystá na 1. července a reprízy budou uvedeny 4. a 5. července.

„Má drahá, po tom, co se paní Merteuil stala příčinou smrti naší lásky a já se s Vámi na její popud tak nešťastně rozešel, můj život není k ničemu. Pozdě jsem pochopil, že je to ona, která nás všechny zapřahá do kočáru svých intrik. Všechny nás bere jako rukojmí svých milostných her. Chtěl jsem žít pro Vaše štěstí – a zničil jsem je. Snažně Vás prosím – vraťte se do mé náruče.“

Hlavní hybatelkou děje je vdova, libertinka, krásná markýza de Merteuil, tahající za provázky zákulisních dvorských intrik. Libor Vaculík do této bohaté role obsadil Terezu Podařilovou a v alternaci Zuzanu Šimákovou, na jejichž nevšední výkony, ženskost a svůdnost se určitě můžeme těšit. Druhým protipólem příběhu je samozřejmě lovec a poživačný milovník, vikomt de Valmont – na scéně Alexandre Katsapov nebo Jiří Kodym. I zde jde o krásnou roli pro vynikající interprety, jejichž jevištní taneční zkušenost a vyzrálé herectví slibují divácký požitek.

Na pomyslné šachovnici hry na svádění milují, zrazují a podléhají také další postavy: ctnostná paní de Tourvel (Marta Drastíková nebo Kristýna Matějková), panenská Cécile (Andrea Kramešová nebo Morgane Lanoue). Své role si naplno vychutnávají také současní baletní mistři, dříve sólisté Baletu ND, Nelly Danko (paní de Volanges) a Luboš Hajn (Hrabě de Gercourt).

Nebezpečné známosti je román psaný v dopisech. Autor Choderlose de Laclos ­ důstojník francouzské armády neschopen uspokojit své vojenské ambice začal psát. Zkoušel uspět s několika básněmi a librety k opeře a vydal Nebezpečné známosti čili souhrn dopisů jedné společnosti a veřejnosti pro poučení společnosti jiné (1782). Román založený na psychologické analýze, odhalující osobnost postav a křivost jejich dopisů. Věrohodnost děje z něj činí největší dílo svého druhu. V téměř dvou stech dopisech je v románu vylíčen vztah dvou „libertinů", kteří ušlechtilé myšlenky filozofického libertinství znetvořili v mravní nezávaznost ­ markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont ­ tito dva lidé pro své pobavení zasahují do cizích osudů, roztáčejí soukolí, jež je nakonec smete.

Láska zbavená citů se stává uměním strategie, chladně vypočítané do sebemenších podrobností, a na tento cynický přístup k morálce a lidské zodpovědnosti nakonec doplácejí nejen nevinné oběti, ale i jejich honci. Na povrchu je aristokratická smetánka bez chyby a hříchu, ale stačí poodkrýt masku a vidíme zkažené nitro nehodné obdivu či následování. Je až krutě bizarní, jak snadno se můžeme dostat do hry života, jejíž pravidla ale určují jiní lidé. Nikdo není člověkem sám o sobě, ale utváří ho a ovlivňuje okolní prostředí. Někdy je obtížné rozeznat, kdy o sobě ještě rozhodujeme my sami nebo ostatní…

Přijďte se seznámit se zásadami libertinů, užít si toto taneční divadlo a mějte na paměti, že důležité je: „Svést, ale nebýt sveden.“