Jiří Suchý se poprvé na faustovské téma zaměřil již v roce 1959, kdy pro Divadlo Na zábradlí spolu s Ivanem Vyskočilem napsal hru Faust, Markéta, služka a já. O sedm let později již pro Semafor připravil inscenaci Benefice. V ní se jako poetický tulák musel během svého putování utkat s Hamletem a s Faustem.

Mimořádně úspěšnou se ale stala zejména inscenace Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40. Její premiéra se uskutečnila 14. února 1982, sedmatřicet let po bombardování Prahy na konci druhé světové války, o kterém hra vypráví. Vůbec poprvé v ní stanula po boku Jiřího Suchého Jitka Molavcová jako jeho rovnocenná herecká partnerka.

V inscenaci nechybí základní charakteristiky příběhu legendárního Fausta. Vědec uzavírá smlouvu s ďáblem – jestliže bude alespoň na chvíli skutečně spokojený, propadne mu jeho duše. Do té doby bude Mefistoteles sloužit. Semaforské podání však příběh dál posouvá. Faust po ďáblovi chce, aby požitky a zážitky, které mu přislíbil, mohl zakusit až pět set let od podpisu smlouvy. Faust se proto ocitá v Praze, píše se únor 1945, blíží se bombardování. Na apokalyptickém večírku německých filmařů se seznamuje s krásnou dívkou Markétkou.

V kabaretní inscenaci zní slavné písně Motýl, Taková láska či Jó, to jsem ještě žil. Nechybí citace ze skladeb Pramínek vlasů či Hluboká vráska. Herci zpívají, recitují, přechází z jedné role do druhé, což je u verze divadla Rokoko ještě výraznější. Známou hru se totiž rozhodlo propojit s jakousi oslavou Semaforu. Vznikla tak nová dějová linka, která nabízí exkurz do historie slavného divadla. Inscenace tak nereflektuje pouze příběh Fausta a Markétky, ale také vztahy Jiřího Suchého s Jiřím Šlitrem, po jeho smrti s Jitkou Molavcovou.

Přecházení z minulosti do ještě větší minulosti může být nejprve pro diváka trochu zmatečné. Po chvilce si však zvykne. Nicméně přidaná dějová linka ještě více umocňuje rozvleklost celé hry, které jako kdyby místy docházelo tempo. Herecké obsazení se přitom snaží, jak může. Inscenace je plná zajímavých a vtipných momentů. Bohužel také částí, které člověk začne vypouštět. Velkým plusem hry je naopak zapojení živé hudby, kdy jsou hudebníci rozmístění i různě v hledišti.  

Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40 je kousek, který potěší určitou nostalgií, známými písničkami i nádhernou scénou. Děj je odpočinkový a určitě neurazí. Nicméně by mu výrazně prospěla dynamičnost a rychlejší spád.

Foto: Městská divadla pražská 

16.7.2021 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout