Bugsy Malone (1976)

Svou originalitu prokázal Parker již muzikálem Bugsy Malone, za který také získal první cenu BAFTA. Děj snímku se odehrává v New Yorku roku 1929, kdy městu vládli ozbrojení ničemové a v barech se svůdně vlnily spoře oděné tanečnice. V Parkerově muzikálu jsme svědky války dvou znepřátelených gangů, v jejichž čele stojí dva nelítostní šéfové – Tlusťoch Sam (John Cassisi) a Hezoun Dan (Martin Lev). A v čem vlastně spočívá originalita filmu, jehož zápletka působí spíše banálně? Všechny role ve filmu ztvární děti, a tak místo klasickými zbraněmi se střílí vodními pistolkami a namísto krve teče jen šlehačka.

Půlnoční expres (1978)

Jen dva roky po hravém muzikálu vstoupil do kin Parkerův film Půlnoční expres (Midnight Express, 1978). Film je inspirovaný skutečnými prožitky Billyho Hayese, mladého Američana, který byl v Turecku odsouzen k třiceti letům vězení za držení drog. Neustálé mučení a ponižování nakonec Billyho přimělo naplánovat útěk.

Silný příběh o zoufalém uprchlíkovi vynesl režisérovi nominaci na Cenu Akademie. Oliver Stone, autor scénáře, dokonce Oscara získal, stejně tak hudební skladatel Giorgio Moroder. Film měl však i své odpůrce, zejména v Turecku, kde byl snímek zakázán až do roku 1992.

Pink Floyd: The Wall (1982)

V kontextu Parkerovy tvorby se beze sporu vyjímá snímek Pink Floyd: The Wall (1982). Jeho hrdinou je rocková hvězda Pink, bezradný muž zamčený v pokoji jakéhosi losangeleského hotelu. Tam jej stíhají nejen scény represí a lidské agresivity, ale také frustrující vzpomínky na dětství s přehnaně ochranitelskou matku, na školu potlačující individualitu či na ženu, která jej kdysi zradila. 

Podle scénáře Rogera Waterse vznikl v režii Alana Parkera zcela jedinečný experimentální snímek o osamělosti člověka, o pomyslných zdech, které si kolem sebe běžně stavíme. Toto veskrze fragmentární dílo, plné symbolických obrazů i animovaných sekvencí, pak pomyslně spojují písně skupiny Pink Floyd.

Hořící Mississippi (1988)

Děj snímku Hořící Mississippi (Mississippi Burning, 1988) začíná v roce 1964, kdy v americkém státě Mississippi dojde k vraždě tří aktivistů za občanská práva: dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, jenž měl sloužit jako volební místo pro občany tmavé pleti. Vyšetřování případu se ujímají dva agenti FBI, mladý a idealistický Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho ostřílený kolega Rupert Anderson (Gene Hackman).

Ward, unavený všudypřítomným rasismem, věří, že za přísného dodržování zákonů dokáží případ vyřešit. Jenže Anderson, který před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku a dobře zná mentalitu místních, je o mnoho skeptičtější.

Evita (1996)

Celkem tři Zlaté glóby získal Parkerův muzikál Evita, a to díky skvělým výkonům Madonny, Antonia Banderase a skladatele Andrewa Lloyda Webbera. Příběh, jejž vypráví rolník Ché (Banderas), pojednává o dívce Evitě (Madonna), která ve 40. letech opouští svůj chudý domov a vydává se do Buenos Aires. Mladá herečka, zpočátku účinkující v béčkových filmech, se záhy promění ve společensky uznávanou ženu, a dokonce se stane manželkou budoucího prezidenta Juana Peróna (Jonathan Pryce). Dokonalý život se však rozpadne ve chvíli, kdy je třiatřicetileté Evitě diagnostikována rakovina.

27.8.2020 | Radek Gabriel Karkovský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout