Příběh Margaret Mitchellové

Adaptace dvoudílné knižní série spisovatelky Margaret Mitchellové se stala nejslavnějším americkým filmem a dodnes láme žebříčky. Snímek vypráví dramatický milostný příběh nezkrotné a svérázné Scarlett O’Harové a světáckého Rhetta Butlera na pozadí historických událostí – občanské války a následné rekonstrukce poraženého Jihu. Ačkoliv je ve filmu jen padesát mluvících postav, natáčení se zúčastnilo 2400 komparzistů. Původně černobílý film, který byl následně probarven, i přes svou čtyřhodinovou délku dodnes okouzluje diváky.

Nespočet zlatých sošek

Ve své době nikdo nic takového nenatočil, není tedy divu, že snímek vyhrál hned několik Academy Awards. V roce 1940 vyhrál Oscara za nejlepší film. Dodnes jde o nejdelší snímek, který kdy zvítězil v této kategorii. Oceněn byl i režisér snímku Victor Fleming.

Za roli Scarlett si zlatou sošku odnesla i Vivien Leigh. Za vedlejší roli Oscara získala Hattie McDaniel, jde o vůbec první Afroameričanku, která získala Oscara. Oceněna byla i práce v kategoriích střih, výprava, barevná kamera a adaptovaný scénář. Ikona popu Michael Jackson jednoho z Oscarů koupil za 1,54 milionů dolarů.

Dostala Oscara, na premiéru nemohla

Afroameričanka Hattie McDanielová dostala za roli chůvy Oscara v kategorii vedlejší herečka. Z rasových důvodů však nebyla puštěna na premiéru snímku.

Historická nepřesnost

Ve snímku je zásadní anachronismus, jenž neunikl spoustě diváků. Občanská válka probíhala mezi lety 1861 až 1865 a Edison vynalezl žárovku v roce 1879. Přesto jsou na ulicích filmové Atlanty vidět elektrická pouliční osvětlení. 

Poněkud drahé „damn“

Ke konci snímku se nachází scéna, v níž Clark Gable pronáší větu, která obsahuje slovo „zatraceně“ (v překladu „damn“). V té době šlo o vulgární výraz. Tvůrci na výrazu trvali, proto za něj museli zaplatit pět tisíc dolarů z důvodu porušení etického kodexu.

Popularita v britských kinech

Snímek se hned od počátku těšil ve velké oblibě. Ve Velké Británii byl zaznamenán rekord v jeho promítání – 4 roky a 29 týdnů, což je v dnešní době téměř nepředstavitelné. Rovněž jde o první film, který se promítal s přestávkou uprostřed.

Praví muži pláčou

Clark Gable, který si zahrál postavu Rhetta Butlera, měl velký problém se scénou, ve které pláče poté, co se dozví, že jeho milovaná Scarlett potratila po pádu ze schodů. Bál se o ohrožení jeho mužné image. Svolil až po spoustě přemlouvání.

Kouřit na place se smí

Natáčení se notně protáhlo už jen kvůli kuřáckým návykům hlavních postav. Vivien Leigh během natáčení kouřila čtyři krabičky denně, tedy zhruba osmdesát cigaret. Za předpokladu, že jednu cigaretu vykouřila za 5 minut, jí za celý den nikotinová pauza vyšla na téměř na sedm hodin. Clark Gable kouřil tři krabičky denně celý život.

„Vy musíte být sestry.“

Poznámka je v tomto případě na místě. Ve snímku hrála osmadvacetiletá Barbara O’Neill matku pětadvacetileté Vivien Leigh. I přesto, že podle knihy bylo Scarlett na začátku příběhu šestnáct let, dělily od sebe obě herečky pouze tři roky.

Genderová (ne)vyrovnanost?

Snímek z roku 1939 je ukázkovým příkladem genderové platové nerovnosti. Vivien Leigh, která hrála hlavní roli Scarlett, dostala za 125 natáčecích dní pouze 25 tisíc dolarů, zatímco Clark Gable, který ztvárnil Rhetta, získal za 71 dní práce honorář 120 tisíc dolarů.

Foto: Warner Bros Pictures

2.3.2020 | Daniela Wojnarová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout