Minimalisticky koncipovaná expozice předkládá známá a slavná Gutfreundova díla. Čisté jednoduché prostředí dotváří umělecké linie autorových děl v popředí s kubistickou sochou Úzkost. Toto dílo ztvárňuje vrchol kuboexpresionistické éry, během které Gutfreund spojoval expresivní výraz se zalamováním povrchu plastiky do hran a ploch. Socha svým tvarem připomíná tvrdou skálu, uzavřenost a nepropustnost emocí. Metaforické vyjádření atmosféry tehdejších let, přelomu 19. a 20. století a autorových vnitřním pocitů.

Úzkost

Rivalové, zamilovaní a další

Ostravská výstava představuje díla ze sbírky samotné GVUO, Národní galerie v Praze, olomouckého Muzea umění a dalších institucí. Lze si povšimnout, že každá z Gutfreundových soch je unikát a vzhledově se od sebe dosti radikálně liší. Sochař si pohrával s kubistickou myšlenkou, později však tvořil realistická díla.

U děl jako Don Quijote, Cellista či Hamlet (II) si Gutfreund pohrával s hmotou a stvořil avantgardní bronzové sochy zobrazující předmět z mnoha úhlů současně. Hrál si s prostorovou koncepcí díla a vytvářel ojedinělé sochy revolučním způsobem. Avšak jeho kolorovaný autoportrét z pálené hlíny je vcelku přesný a doslovný, bronzové sochy Milenců či Soupeřů kopírují taktéž přesné linie lidského těla. Stejně tak podobizna českého historika umění Václava Viléma Štecha nebo podobizna herečky Milady Lindnerové, se kterou se později oženil.  

Autoportrét

Vepsání kompozice a děje do plochy

Tvarové deformace spolu s psychologickými motivy dramatu a rozrušení. Přenesení malířského kubistického umění do sochařství nebylo lehkou záležitostí. Inspirací pro tento čin mu byly pro příklad pozdní Donatellovy sochy a forma reliéfu. „Gutfreund šel ještě dál a principy reliéfní determinace do objemu sochy paradoxně převedl, respektive vytvořil iluzi objemu, a to na základě paradigmatu, že objem je výsledek pohybu plochy,“ uvedl kurátor výstavy Jaroslav Michna. 

Don Quijote

Název výstavy Bod zlomu odkazuje k autorovým dvěma uměleckým fázím, kdy tento bod značí jakousi pomyslnou hranici rozdělující tato období. Kubistická poloha byla narušena zkušenostmi a zážitky z první světové války a následný odklon od tohoto avantgardního směru přispěl k vnitřní Gutfreundově transformaci směrem k civilismu.

Toužil být součástí budování republiky a svým radikálním odchýlením se od předchozí kubistické fáze se jeho nový styl vyznačoval kompaktním objemem, kultivovanou uhlazeností, věcností a civilním výrazem bez vyhrocené emocionality. Účelem a cílem výstavy je konfrontovat tyto dvě autorovy osobité tvořivé linie. Součástí jsou i Gutfreundovy kresby perem, uhlem, křídou či tuší a koláže.

Výstava potrvá do 12. ledna příštího roku.

Foto: Valentýna Ondřejová

21.10.2019 | Valentýna Ondřejová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout