ROZHOVOR: Baví mě hrát v příběhu, který je pro režiséra osobní, říká Hana Vagnerová

ROZHOVOR: Baví mě hrát v příběhu, který je pro režiséra osobní, říká Hana Vagnerová 

Osudovou lásku švýcarského imigranta ztvárňuje v chystaném filmovém debutu režisérky Fiony Ziegler Ztraceni v Ráji, v němž dotáčí poslední scény. Dovolená však herečku Hanu Vagnerovou zdaleka nečeká – jen do konce léta se stihne kromě několika domácích projektů podílet i na jednom zahraničním.

Celovečerní debut Ztraceni v Ráji absolventky pražské FAMU, původem švýcarské režisérky Fiony Ziegler, se zabývá střetem dvou odlišných kultur i rozdílných generací. Snímek, který podpořil Nadační fond Praha ve filmu Prague Film Fund, by do českých kin měl vstoupit příští rok na podzim.

Hlavní protagonista Evžen je tak trochu bohém, který za sebou zanechal život na vysoké noze ve Švýcarsku, aby mohl v Praze provozovat vytoužený hudební klub. Je tak naprostým protikladem svého otce, který do jeho rodné země z Československa v roce 1968 emigroval a otevřel si tu lukrativní soukromou zubařskou praxi.

Po boku Evžena v podání oceněného herce Dominiqua Janna, který za roli ve snímku Luftbusiness získal prestižní Swiss Film Prize, se ve filmu objeví šestatřicetiletá Hana Vagnerová v roli jeho české partnerky Anny. Setkaly jsme se během jednoho z posledních natáčecích dní v místě Annina pracoviště – pobočce Národní galerie ve Šternberském paláci na Pražském hradě.

Ve snímku Ztraceni v Ráji představujete kurátorku v galerii. Jak byste více přiblížila svou postavu?

S kurátorstvím je to sice hezká okolnost, ale film není o výtvarném umění. Je o hledání kořenů, o zvláštní ztracenosti mezi dvěma světy poté, co emigrujete do jiné země – s tou se potýká Evžen, do toho navíc potká mou postavu Annu, která je celkem silná žena, jež ví, co od života chce, zároveň je velice křehká ve vztazích. Není ale oběť, z čehož mám radost, protože v českých filmech jsou ženy strašně často zobrazovány tak, že si neumějí poradit bez muže a potřebují zachránit. Primárně jde tedy o vztah mezi Annou a Evženem.

Film je česko-švýcarský a dvojjazyčný, vaším hereckým partnerem je právě Švýcar. Jak spolu komunikujete na plátně a mimo něj?

Na plátně spolu mluvíme česky. Dominique hraje cizince, který česky umí, takže se už asi tři čtvrtě roku učí náš jazyk. Mimo kameru se spolu bavíme anglicky. Já německy neumím a on zas tolik, takříkajíc „fluent“, v češtině není.

Se švýcarským hereckým partnerem Dominiquem Jannem během natáčení snímku Ztraceni v Ráji. Foto: archiv tvůrců

Film je komediální road movie. Přála jste si zahrát v tomto žánru?

Jo. Hlavně jde ale o to, jestli je daný příběh dobrý. Můžeme mít i road movie, která je strašidelná. (smích) Vždycky si přeju hrát v nějakých zajímavých projektech, které pro režiséra evidentně něco znamenají, což si myslím, že u Fiony je tento případ.

Strávila spoustu let psaním scénáře, který vychází z její osobní zkušenosti. Je totiž právě Švýcarka, která studovala v Čechách, takže to pro ni je osobní téma, do filmu dala hrozně moc. U takových projektů víte, že je tvůrci nedělají kvůli penězům nebo vyplnění času, ale že jde o jejich vlastní příběh.

V posledních letech vás můžeme často vidět v debutech, ať už v Miladě, Padesátce nebo nedávném Sněží! včetně Ztracených v Ráji. Jde o náhodu?

Asi je. Sněží! pro mě byla srdcová záležitost, šlo o projekt jedné z mých nejlepších kamarádek Kristiny Nedvědové. V něčem byl tento film podobný se Ztracenými – snímek vycházel z ní a znamenal pro ni hrozně moc. Když vidím, že projektu dávají tvůrci víc než jen klasicky odvedenou práci, strašně mě to baví. Asi je to tím, jak stárnu.

Po natáčení aktuálního snímku vás prý volno zatím nečeká…

S Milošem Šmídmajerem točím crazy komedii v Olomouci. Jsem na ni zvědavá, jak nakonec dopadne, scénář je hodně netradiční, až absurdní. V tomto filmu mám velkou kliku na kolegy, hrajeme v něm takovou čtveřici s Davidem Novotným, Martinem Pechlátem a Lukášem Příkazským. Mám je za odměnu.

S Dominiquem Jannem a režisérkou Fionou Ziegler (uprostřed) na place v prostorách Šternberského paláce v Praze. Foto: Kristýna Čtvrtlíková

Pak budu točit s jedním mladým americkým režisérem na Islandu. Už před dvěma lety jsme spolu v Praze dělali pilot a nedávno jsem s ním točila v San Franciscu reklamu, kde mě oslovil na svůj celovečerní film, který připravuje přibližně pět let. Je to taková dark comedy, hraju v ní zvláštní, cynickou, skoro až krutou holku, která je ale šíleně vtipná.

Potom mám v plánu točit slovenský film, zároveň s Jaroslavem Brabcem dotáčím seriál Zločiny Velké Prahy a objevím se i v jedné epizodě třídílné minisérie Petera Bebjaka, kterou vytváří pro Českou televizi. Z toho mám obrovskou radost, Peter je fantastický režisér.

Žánrové rozpětí máte tedy celkem široké.

Teď se zadařilo, vždycky to tak nebývá. Buď mám šestnáct projektů naráz, nebo nic, a momentálně je to ta první varianta.

Foto: Kristýna Čtvrtlíková

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!