VIDEOROZHOVOR: Trápí mě, že neumíme komunikovat, říká režisérka Kristina Nedvědová o leitmotivu svého debutu Sněží!

VIDEOROZHOVOR: Trápí mě, že neumíme komunikovat, říká režisérka Kristina Nedvědová o leitmotivu svého debutu Sněží! 

Na nedostatky mezilidské komunikace poukazuje v poetickém snímku Sněží! Kristina Nedvědová, která je podepsaná i pod loňskými filmy Zlatý podraz nebo Central Bus Station. S debutující režisérkou jsme si popovídaly o radostech i strastech jejího nejnovějšího počinu.

Váš režijní debut Sněží! je především o vztazích, pocitech a rodině. Co jste jím chtěla divákům předat?

Hrozně mě trápí, jak lidi nekomunikují, neumějí spolu mluvit. Zároveň je docela těžké srozumitelně sdělit, co cítíme. Zajímal mě moment, kdy je člověk na začátku nějakého osobního průšvihu a komunikace ho teprve čeká. Chtěla jsem ukázat, jak je to špatně, když lidi nedokážou mluvit.

Jde o autobiografický příběh?

Scénář vznikal jako moje bakalářská práce na FAMU v jiné verzi, než v jaké se točil. Tehdy měla moje babička psychické problémy a mě to natolik zaměstnávalo, že to nešlo ignorovat a stalo se z toho téma scénáře. Později jsme do něj připletly motivy jak z mojí rodiny, tak i z rodiny producentky Jitky Kotrlové a hereček. Vznikl tak mišmaš našich vztahů a zkušeností.

Je některá z hlavních postav, ať už Tereza, nebo Petra, vaše alter ego?

Naštěstí tam žádné alter ego nemám. Jsem rozprostřená mezi všemi postavami. To je, myslím, pro autora běžné, že se ocitá ve všech charakterech.

Film je poměrně hvězdně obsazený – hraje v něm Vanda Hybnerová, Alena Mihulová, Hana Vagnerová, Petra Nesvačilová… Bylo těžké je přemluvit k účinkování v debutu?

S Petrou Nesvačilovou a Hankou Vagnerovou se známe spoustu let, od začátku mě obě podporovaly a ve filmu si chtěly zahrát. Postavy navíc byly hodně psané přímo na ně. Samozřejmě přesto potřebujete i někoho zvenku. Vanda pro mě byla důležitá, chtěla jsem ji do role Ester. Pak přišla s tím, že do toho jde a je jí jedno, za jakých podmínek, což pro mě byla obrovská vzpruha. To samé se stalo s Alenou Mihulovou. Bylo pro mě velmi významné mít je na place, respektovaly mě a přinášely mi pohodu a sílu.

Více v našem videorozhovoru.

Foto: Tomáš Fiala

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Rozhovory

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!