Procházky Prahou: ani zoo, ani botanická zahrada. Do Troji za moderní architekturou i skvostnou vyhlídkou

Procházky Prahou: ani zoo, ani botanická zahrada. Do Troji za moderní architekturou i skvostnou vyhlídkou 

Znáte z Troje jen zoologickou a botanickou zahradu? Odpolední čtyřkilometrová procházka vás zavede do přírody s dechberoucím výhledem na metropoli, do rozkvetlé barokní zahrady i vilové čtvrti s ukázkami moderní architektury.

Velká skála

Od stanice metra Kobylisy se vydejte autobusovou linkou 102 nebo 144 ve směru na Bohnice do zastávky Dunajecká. Přejděte hlavní silnici a následujte zelenou turistickou značku, která vás dovede k přírodní památce Velká skála. Vrcholek skalního útvaru nabízí výhled na nedaleké Kobylisy, Holešovice a Libeň, za jasného počasí máte možnost spatřit i vzdálenější místa.

Velká skála. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Pustá vinice

Držte se stále zelené značky. Po zhruba 300 metrech narazíte na levé straně na odbočku k vyhlídce na Pusté vinici. Odtud máte detailnější výhled na blízký zámek Troja, botanickou zahradu s přilehlou vinicí svaté Kláry, Stromovku a holešovické Výstaviště.

Vyhlídka na Pusté vinici. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Vila Věry Chytilové

Vraťte se zpátky na zelenou turistickou trasu a pokračujte do ulice Pod Havránkou. Asi po půl kilometru si na rohu ulice po levé straně můžete povšimnout vily v duchu meziválečné architektury, kterou pro režisérku Věru Chytilovou v první polovině sedmdesátých let navrhl a realizoval Emil Přikryl, jenž stojí za rekonstrukcí Galerie Benedikta Rejta v Lounech a je také spoluautorem západoberlínského bytového domu IBA.

Vila slavné režisérky Chytilové se schovává za stromy. Foto Kristýna Čtvrtlíková

V geometricky jednoduché vile s prvky funkcionalismu a purismu natočil režisér Jan Hřebejk převážnou část svého filmu Nevinnost z roku 2011.

Barokní zámek Troja s kaplí svaté Kláry v pozadí. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Zámek Troja

Ulicí Pod Havránkou dojdete na hlavní silnici Trojská. Zde zahněte doprava a pokračujte směrem k zoologické zahradě. Naproti hlavnímu vstupu do zoo vstoupíte bránou do areálu barokního zámku z konce 17. století, jehož autorem je slavný francouzský architekt Jan Baptista Mathey, který hojně působil v Čechách – za zmínku stojí také Toskánský a Arcibiskupský palác na Hradě nebo kostel svatého Františka z Assisi u Karlova mostu.

Sochařská výzdoba v parku u trojského zámku. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Dnes v trojském zámku sídlí Galerie hlavního města Prahy, která tu aktuálně hostí výstavu Aleše Hnízdila a Jiřího Kačera a expozici Kamenné poklady pražských zahrad. V rozkvetlém francouzském parku s labyrintem najdete bohatou sochařskou výzdobu.

Rozkvetlé třešně v zámecké zahradě. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Galerie u zřícené lávky

Projděte zámeckou zahradou až k oranžérii, odkud vyjdete bránou na parkoviště. Zamiřte doleva ulicí Povltavská podél řeky. Po přibližně 500 metrech budete mít po levé ruce bílou budovu, v níž najdete galerii a kavárnu. Galerie dříve nesla název U lávky, po incidentu z prosince 2017 však příhodně změnila název. Momentálně si zde můžete prohlédnout výstavu realistických obrazů Adama Jílka, která je otevřená do 28. dubna v pátek mezi 13. a 17. hodinou a v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin.

Diplomatická čtvrť

Na nevšední obytný soubor narazíte, když půjdete dále ulicí Povltavská, která vás povede do ulice Sádky. Stavba vyprojektovaná architektem Janem Bočanem na konci osmdesátých let a realizovaná až po sametové revoluci byla původně určena pro bydlení s vyšším standardem pro zahraniční diplomacii, která se zde nakonec neubytovala, kvůli čemuž objekt chátral. Zajímavě řešený komplex před osmi lety odkoupila soukromá společnost a začala s rekonstrukcí.

Diplomatická čtvrť v Troji. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Divišova vila

Ulicí Sádky projděte doleva kolem běloruského velvyslanectví do ulice Trojská, kde u blízké křižovatky nelze přehlédnout vzorový příklad funkcionalistické architektury. Vila pro rodinu Václava Diviše vznikala ve stejné době jako brněnská vila Tugendhat nebo Müllerova vila na Ořechovce – na rozdíl od nich je však veřejnosti nepřístupná. Majitel si k jejímu projektu přizval dnes už pozapomenutého architekta Adolfa Benše, žáka Kotěry i Gočára, jehož nejslavnějším dílem je budova Elektrických podniků pod Strossmayerovým náměstím.

Divišova vila. Foto Kristýna Čtvrtlíková

Od domu zamiřte doprava směrem do ulice Nad Kazankou, kde se po obou stranách můžete pokochat spoustou luxusních vil a sídel velvyslanců. Je zde mimo jiné Schückova vila, další ukázka funkcionalismu v Troji, v níž v 70. letech bydlel Gustáv Husák před nástupem do funkce prezidenta a jež v současné době slouží jako rezidence korejského velvyslance.

Jděte dále až do ulice Trojská, kde po pravé straně najdete stejnojmennou tramvajovou zastávku. Odtud se linkou 17 za pár minut dostanete buď ke stanici metra Kobylisy, nebo Nádraží Holešovice – v tomto případě můžete využít také autobusu linky 112.

Foto Kristýna Čtvrtlíková

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!