O tom, že se návštěvníci nedočkají klasického nastudování legendárního muzikálu, který premiéroval v roce 1967 a jenž proslavil svým snímkem český režisér Miloš Forman, svědčí i slogan muzikálu "květiNOVÉ děti". Podle tvůrců je totiž příběh původních Vlasů nadčasový, proto ho převedli do současnosti. Divák se tak nesetkává s davem zpívajících hipíků v newyorském Central Parku, ale ve školní třídě, kde se parta studentů připravuje na svůj maturitní ples. A jako půlnoční překvapení zvolili právě scénku inspirovanou slavnou érou hippies.

Známé postavy z původního muzikálu ale zůstávají, ač se pohybují ve zcela jiném kontextu, než tomu bylo u originálních Vlasů. Nechybí Claude Bukowski, jenž chce nastoupit do armády, aby mohl bojovat za mír. V nové škole se seznamuje s Bergerem, Jeannie, Hudem a Woofem, a především s dcerou ze zbohatlické rodiny Sheillou. Nechybí drogy, spory s rodiči ani problémy se vztahy. Vše doprovází skvělá hudba Galta MacDermota a české přebásnění textů od Jiřího Joska, jenž se bohužel premiéry, která se uskutečnila 18. ledna 2018, nedožil.

Kromě známé hudby je největším tahákem muzikálu především energická parta na jevišti, která vkládá do svých výkonů skutečně maximum. Zpívá, tančí a skotačí tak, že zaplní pozitivní energií celý sál i přilehlé okolí divadla. Choreografie Petry Parvoničové je propracovaná a k hudbě i příběhu samotnému neuvěřitelně sedne. Vypíchnout jen jednoho účinkujícího by byl v tomto případě naprostý nesmysl. Vzhledem k množství sborových scén totiž všichni fungují jak dobře promazaný stroj - od Romana Tomeše a Richarda Pekárka přes Petru Vraspírovou a Jana Fantu po Michaelu Tomešovou, Marii Křížovou, Michala Pleskota i Terezu Machovou.

Bohužel se jejich výborné herecké, pěvecké i taneční výkony mnohdy ztrácí v nepříliš důvtipné scéně, která se místy zdá až příliš odbytá. Po celou dobu představení si vystačí jen s několika led panely, na nichž se promítají jednotlivé scény, videa a fotografie, které budí dojem, jako kdyby tvůrci použili to první, co jim vyjede na Googlu po zadání klíčového slova 'Hair'. Není moderní pojetí jako moderní pojetí a nechat vše na projekcích se vyplácí jen málokdy. Tady to zbytečně ubírá na kvalitě jinak působivého kusu.

Někteří zarytí fanoušci originální verze budou mít pravděpodobně problém i s aktualizací děje. V Kalichu totiž opravdu nechtěli žít jen ze slávy původního muzikálu, ale záměrem bylo přinést také něco svého. A tím je scénář, který je místy skutečně originální, nerušivý a zajímavý. Nicméně není úplně vyvážený a místy nefunguje tak, jak by měl. A nejedná se jen o lehce nesrozumitelný konec. Ne, válka ve Vietnamu opravdu nebyla to samé jako současné zahraniční mise.

Přesto patří Vlasy divadla Kalich k tomu nejlepšímu, co v současnosti česká muzikálová scéna nabízí. Pořád jako by tady ale chyběla ambice udělat pořádný muzikálový kus se vším všudy.

27.1.2019 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout