Nejlepší české filmy, které odráží dobu před 17. listopadem 1989

Nejlepší české filmy, které odráží dobu před 17. listopadem 1989 

17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii. Každým rokem si jím připomínáme události z listopadu 89, kdy 50. výročí nacistických represí přerosto v obrovskou demonstraci tisíce lidí proti komunistickému režimu. Také tento den připomíná události z roku 1939, kdy byly nacisty uzavřeny všechny české vysoké školy. My jsme se na počest všech těchto událostí rozhodli sepsat seznam nejlepších českých filmů, které odráží dobu před rokem 1989.

1. Pelíšky 

Kultovní česká komedie režiséra Jana Hřebejka z roku 1999 vypráví příběhy jedné historické generace. Děj je zasazen do konce šedesátých let s krátkým epilogem přesahujícím do let sedmdesátých. Snímek je vyprávěný očima dospívajícího chlapce, jehož otec je voják, komunista a příliš svému synovi nerozumí. Pod střechou jednoho domu se tak potkávají různí lidé, generace, světonázory a my můžeme nahlédnout do zvláštního období našich dějin v roce 1968. Snímek byl natočen podle knihy Hovno hoří od Petra Šabacha. Film získal tři České lvy za nejlepší hlavní mužský herecký výkon Jiřího Kodeta, plakát a divácky nejúspěšnější český film. Realizace snímku trvala 6 let a původně měl mít dva díly. Dle filmu byl pojmenovaný alkoholický nápoj „Pelíškovka“.

2. Občanský průkaz

Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů. Děj se odehrává v Praze v sedmdesátých letech, kolem 15. narozenin Petra a jeho kamarádů, kdy dostanou občanský průkaz. Vypráví tři roky jejich života až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Snímek byl do kin uveden v roce 2010. Filmová hospoda je ve skutečnosti restaurace U Klokočníka v Praze v Nuslích a kopec, na kterém se hlavní postavy scházejí, jsou Dívčí hrady na smíchovské straně Vltavy. Občanský průkaz je první Trojanův film natočený pomocí digitální technologie. Film byl nominovaný hned na několik Českých lvů a vyhrál Cenu filmové kritiky za vedlejší hereckou roli Kristýny Bokové.

3. Pupendo 

Česká komedie o dvou rodinách, odehrávající se v Československu v roce 1984, nám ukazuje život Bedřicha Máry (Bolek Polívka), který nepodlehl komunistickému režimu, a proto je zneuznaným sochařem. Snaží se živit různými způsoby, a přestože se nechá přemluvit, aby pro režim vytvořil sochu, pořád na něm zůstává nezávislý. Snímek z roku 2003 je dalším úspěšným filmem režiséra Jana Hřebejka a opět je natočený na motivy knih Petra Šabacha, zejména knihy Opilé banány. Na výrobě se podílel i režisér Ondřej Trojan. Film obdržel dva České lvy za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon Vilmy Cibulkové a za divácky nejúspěšnější český film. Během natáčení hlavních scén v létě 2003 přišla do Prahy velká voda, která zkomplikovala natáčení. Herečka Nikola Pešková (Pavla) už nikdy v žádném jiném filmu nehrála.

4. Báječná léta pod psa 

Nostalgická komedie z roku 1997 od režiséra Petra Nikolaeva nám přibližuje život jedné svérázné české rodiny, především dospívání citlivého chlapce Kvída a trampoty jeho excentrického otce. Děj je zasazen do období šedesátých let a líčí problémy tehdejšího Československa před okupací v roce 1968 i během normalizace. Snímek byl natočen podle stejnojmenné knihy Michala Viewegha a byl nominovaný na několik Českých lvů. Ve filmu zazní ukázky z dobových písní, například originální nahrávka Mám rozprávkový dom od Karla Gotta. Kvído v jedné scéně odkáže na film Ostře sledované vlaky. Film vydělal přes 14 milionů korun.

5. Učitelka 

Psychologické drama režiséra Jiřího Hřebejka z roku 2016 vypráví příběh zdánlivě empatické a laskavě vyhlížející učitelky, která ale manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru. Děj je zasazen do období osmdesátých let a ukazuje divákovi pečlivou analýzu toho, jak společnost dokáže být postupně umrtvena a zastrašena až k beznaději, že jde cokoliv změnit. Světová premiéra filmu proběhla na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde získala herečka Zuzana Mauréry Cenu za nejlepší herecký výkon. Snímek byl také uveden na festivalu v Tokiu a dalších patnácti zahraničních festivalech. Scénárista Petr Jarchovský vycházel z příběhu, který se skutečně stal na začátku sedmdesátých let.

 

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!