Ruské umění z přelomu 19. a 20. století představuje ostravská galerie

Ruské umění z přelomu 19. a 20. století představuje ostravská galerie 

Více než tři desítky maleb a kreseb ruských realistických a moderních umělců prezentuje ostravský Dům umění na výstavě pojmenované Píseň duše. Mezi vystavovanými, jejichž díla budou k vidění do 9. září, najdou návštěvníci i proslulá jména, jako Ilja Repin nebo Ivan Ivanovič Šiškin.

Ostravská galerie vystavuje výběr více než třiceti obrazů ze svých sbírek ruského umění, které čítají na 150 děl. „Vznik ruské sbírky obrazů v ostravské galerii se datuje do předválečného období, kdy Eduard Šebela věnoval do galerijní sbírky drobnou malbu Paříž v noci – Rue de Rivoli od Konstantina Alexejeviče Korovina. Dnes je ruská sbírka Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) vedle ruské sbírky Národní galerie v Praze nejvýznamnější v České republice,“ uvedl kurátor výstavy a ředitel GVUO Jiří Jůza.

Konstantin Alexejevič Korovin, Paříž v noci – Rue de Rivoli, 1929. Foto archiv GVUO

GVUO začala systematicky tvořit kolekci ruského umění teprve koncem 60. let minulého století. Ostravská kolekce se zaměřuje především na konec 19. a první polovinu 20. století od klasicistních maleb až po expresivně symbolistní díla.

Výstava prezentuje mimo jiné tzv. pěredvižniky neboli členy Skupiny putovních výstav, kteří se snažili oprostit se od akademického umění a zpopularizovat ruské realistické umění. Malovali národní motivy, portréty, krajinomalby, žánrové výjevy i historické události, nejčastěji pak život rolníků a prostého venkovského lidu. Patřil k nim právě Ilja Repin nebo Ivan Ivanovič Šiškin, dále třeba Franc Alexevič Rubó a Semjon Gavrilovič Nikiforov.

Ilja Jefimovič Repin, Bouře, kolem 1905. Foto archiv GVUO

V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku. Jejich prostřednictvím vznikl nový kánon ruské duše. Spojením s realistickou formou však postupně došlo k jeho mytizaci a později i k propagandistickému zneužití,“ dodal Jůza.

Z mladších generace zde návštěvníci najdou díla Konstantina Alexejoviče Korovina a Filipa Andrejeviče Maljavina. Oba pobývali v Paříži a jejich tvorba se díky tomu dostala i do evropských sbírek. Nadaný Maljavin sbíral chválu a uznání na výstavách v Paříži či v Praze už za svého života. Oproti němu měl Korovin horší osud – v Paříži ho okradli a několik let se protloukal malováním kýčovitých bulvárů, aby uživil sebe i syna.

Nikolaj Petrovič Bogdanov–Bělskij, Svačina, 1910. Foto archiv GVUO

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!