KVIFF 2018: Někdy jsem neskákala radostí a musela vydechnout, říká o svém debutu inspirovaném rodinnými vztahy Beata Parkanová

KVIFF 2018: Někdy jsem neskákala radostí a musela vydechnout, říká o svém debutu inspirovaném rodinnými vztahy Beata Parkanová 

Vystudovala scenáristiku a svou závěrečnou práci si odvážně zrežírovala. Ale možná to ani jinak nešlo. Prvotina Beaty Parkanové Chvilky je totiž příběh utkaný právě z momentů, které scenáristka nemůže čerpat jinde než u sebe doma.

Když se má člověk věnovat sám sobě, ale snaží se vyhovět ostatním a nepřipouští si problém. Chvilky jsou o setkáních s lidmi vašeho života, o silných a intenzivních momentech. A co může být těžšího, než se bez většího zásahu inspirovat vlastní rodinou a vlastně i sama sebou?

O novém českém filmu s Jenovéfou Bokovou v hlavní roli debatovali v Karlových Varech právě zmiňovaná mladá herečka a muzikantka, dále režisérka a scenáristka Beata Parkanová, producent Viktor Tauš, herec Martin Finger a Českou televizi zastupující Jaroslav Sedláček.

Rodina a její reakce na režisérčin debut bylo jedním z hlavních témat při debatě v domě České televize. Jak moc tedy Parkanová čerpala z vlastních řad?

"To se mě ptá rodina pořád. Maminka mi psala, jestli se prý dozví, jak špatný rodič je. Dostávám od ní několik emailů touhle dobou. Čerpáte a děláte to chtě nechtě. Ale ta hlavní postava je psaná podle mě. A tak jsem si spíš všímala detailů u Jenůvky a jejího herectví. Dokonce nosila i moje věci," přibližuje autorka scénáře a režisérka.

Anežka je uzavřená a já jsem přesný opak. Hodně jsme s Beatou mluvily o tom jaká je, jaká byla, jak to cítí a proč to postava tak dělá.

Sama Boková, které se zhostila titulní role následně popsala výzvy při práci s postavou Anežky.

"Pro mě bylo těžké do ní proniknout. Anežka je uzavřená a já jsem přesný opak. Hodně jsme s Beatou mluvily o tom jaká je, jaká byla, jak to cítí a proč to postava tak dělá. Potom bylo ve výsledku snažší se do ní převtělit. Ta postava byla složitá spíš herecky. Situace, chvilky, jsou podobné, tak aby to diváka bavilo," doplňuje.

"Mně se tam ale rodina objevovala pořád. Někdy jsem přišla domů a říkám si, že bych se asi měla chovat k mamince lépe. Beata mi dala komfort toho, že po mém obsazení se mnou konzultovala, kdo by mohl hrát ty ostatní role. Za to moc děkuju, to bylo hrozně příjemný. Zkrátka chtěla, abych se s kolegama cítila příjemně."

Herec Martin Finger účinkuje ve Chvilkách jako otec hlavní hrdinky v jedné z oněch životních chvilek. Ten pravý táta režisérky Parkanové ho dokonce naučil kácet stromy, což potřebuje ve své scéně. Ale to nebyl jediný klad na práci s debutující režisérkou.

"Já mám rád, když si pod těma postavama dokážu představit něco uvěřitelného.., když to není umělá záležitost.Ty věci co tam spolu řeší zná každý ze svého života a to si myslím, že uměla Beata krásně postihnout. A měl jsem taky nějaké informace o tatínkovi. Všechno, co tam dělám hezkého, jsem si vzal od něj. A to, co je špatný, tak to vlastně vůbec není on," smál se Finger.

Ptal jsem se Beaty co po mě vlastně chce? A ona odpověděla, že bezpečí."

Film Chvilky byl výzva také pro Viktora Tauše, jenž hovořil o nesnadné úloze producenta s debuty. Měl prý strach a cítil odpovědnost. Nakonec ho přesvědčila autentičnost scénáře.

"Prvotiny v sobě sice mají energii a jsou jednodušší po technické stránce. Ale je to strašně nebezpečné. Hrozí, že by to kromě prvního filmu mohl být také film poslední. Ptal jsem se Beaty co po mě vlastně chce? A ona odpověděla, že bezpečí," odkrývá producent Tauš, který zkoumal, zda je Parkanová schopná prosadit film jak ho chce ona, ale zároveň přijme i návrhy týmu kolem ní. A režisérka to dokázala. To, že si k vlastnímu textu vezme i dirigentskou taktovku věděla už od začátku.

"Ráda bych řekla, že ne, ale ano. Když to četli kolegové, i třeba Viktor Tauš, tak neměli úplně chuť to režírovat. Nevěděli jak a kudy to chytit. Četl to Robert Sedláček, ten mi výrazně pomohl. Řekl mi, že je to krásný scénář a ať si za ním jdu. Ale režírovat to taky nechtěl (smích)!"

Podle Jaroslava Sedláčka z ČT panovala na Kavčích horách obava, zda Parkanová režijně nezkazí tak hezký scénář. Rovněž se debatovalo o obsazení Bokové.

"Pochybnost byla, protože ta postava byla úplně jiná. Ale Beata mě přemluvila a je dobře, že mě přemluvila, protože Jenůvka do toho přinesla jiný rozměr. Je trochu odlišná než ve scénáři, ale rozhodně zajímavá," vysvětloval Sedláček.

Vybrala jsem herce tak, abychom se cítili bezpečně jeden s druhým. Když jsme si řekli o našich rodinných vztazích, potom jsem si neublížili.

Působil tak film terapeuticky? Osobní přesah a spojení s rodinou vypadalo do té chvíle spíš jako strašák než tvůrčí bonus. A snadné to podle Parkanové opravdu nebylo.

"Byly tam momenty, které mě bolely. Třeba dědeček umírající na Alzheimera. K natáčení jsme vybrali to místo, kde můj dědeček skutečně zemřel. Tam jsem někdy neskákala radostí, musela jsem si vydechnout. Ale zároveň jsem vybrala herce tak, abychom se cítili bezpečně jeden s druhým. Když jsme si řekli o našich rodinných vztazích, potom jsem si neublížili," svěřila se debutující autorka. "I humor v tom filmu bolí. Bylo to tam od začátku a je to mnou. Hrozně ráda bych někdy vyrobila legraci, která nebolí. Ani jsem netušila, že je něco vtipné. Neodhadnu to, už je to u těch postav (ve srovnání s reálnými) automatické."

Chvilky uvidíte v kinech na konci listopadu. V České televizi pak nejdříve za rok od premiéry. Minirecenzi z Karlových Varů pro vás připravuje Dominika Kubištová.

Foto: Česká televize

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Místo konání: Hotel Thermal

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!