Dobro a zlo, pocity viny i pokrytectví, o tom všem pojednává inscenace Dobří chlapci Divadla Na zábradlí

Dobro a zlo, pocity viny i pokrytectví, o tom všem pojednává inscenace Dobří chlapci Divadla Na zábradlí80%

Pražské Divadlo Na zábradlí uvedlo hru Dobří chlapci Davida Jařaba, v níž je skupina vlivných mužů vyobcována z katolické církve. Inscenace s úspěchem odhaluje stinné stránky naší společnosti.

V pražském Divadle Na zábradlí byla uvedena autorská hra Davida Jařaba Dobří chlapci inspirovaná projevem papeže Františka z roku 2014. Během mše pod širým nebem v Kalábrii tehdy nejvyšší představitel katolické církve exkomunikoval příslušníky mafie; zatímco pro mnohé jde jen o pouhá slova, pro hrdiny Jařabovy inscenace představuje tento projev zlomový okamžik.

Děj inscenace začíná poměrně nevinně. Čtyři přátelé – šéf (Jiří Vyorálek), biskup (Jakub Žáček), politik (Miloslav König) a podnikatel (Ivan Lupták) – se setkají u bazénu, kde si plnými doušky užívají života na vysoké noze. Když však v rádiu zaslechnou zmiňovaný projev papeže Františka, zmocní se jich strach. Postupně vyjde najevo, že mocní muži využívali svého vlivu i k četným nekalostem, které rozhodně nejsou v souladu se zásadami katolické církve.

Moc a zodpovědnost

Zdánlivě jednoduchý text Davida Jařaby se jeví velmi příznivě. Lze ho označit za technicky dobře zvládnutý a realistický, neboť autor se vyhýbá zbytečnému patosu i otřelostem. Nadčasový příběh navíc není zasazen do žádného konkrétního města a protagonisté nepředstavují žádné určité osoby, nýbrž jen lidské charaktery. Postavy jsou tedy nazývány pouze obecnými jmény jako šéf, politik či biskup, mnohem důležitější než jméno či původ je jejich reakce na exkomunikaci.

Velice dobré je i herecké obsazení. Ansámblu jednoznačně dominuje Jiří Vyorálek, jenž se vzhledem ke svému přirozenému charisma dokonale hodí pro roli rázného šéfa. Neméně dobře si vede také Jakub Žáček coby biskup, který jediný vykazuje známky klasického tragického hrdiny, s nímž divák místy i soucítí. Představitel církve si totiž jako jediný své chyby plně uvědomuje a namísto výmluv hledá způsob, jak vzniklou situaci řešit.

O něco méně přesvědčivý výkon pak podávají Miloslav König a Ivan Lupták, jejichž role jsou v kontextu celého představení spíše nevýrazné a ve výsledku nijak zvlášť zajímavé. Naopak ženské postavy služebnic Anny (Johana Matoušková) a Marie (Petra Bučková) příběh zdařile oživují; zejména Annina prostota a nevinnost zdůrazňují již tak zřetelné pokrytectví hrdinů, kteří ve snaze uniknout vlastním pocitům provinění označují za původce zla celou společnost. Bylo by nicméně vhodné zvážit, zda je opravdu nutné na Anninu ‚čistotu‘ explicitně upozorňovat a nenechat divákovi prostor pro uvažování.

Povedená scénografie

Jak už v případě Divadla Na zábradlí bývá zvykem, výrazným prvkem inscenace je propracovaná scéna, dílo samotného Jařaba. V době, kdy se scénografové uchylují spíše k minimalismu a volí menší množství kulis, je scéna s luxusním a nanejvýš realisticky vypadajícím bazénem skutečným závanem originality.

Kromě bazénu je třeba zmínit veliký krucifix v zadní části jeviště, v jakési prosklené převlékárně, který má i jinou než jen estetickou funkci. Téměř v každé scéně totiž jedna z postav zaujme stejnou pozici jako Ježíš na kříži, a to samozřejmě v blízkosti zmiňovaného krucifixu.

Neméně důležitá je kromě scény také zvuková složka představení. Instrumentální hudba – místy dramatická, jindy vtíravá – vyvolává u diváka upřímné pocity bezmoci i přirozené znechucenosti. Skutečným vrcholem inscenace je pak hudebně-pěvecké číslo s četnými světelnými efekty, představující utrpení postav sžíraných bázní i výčitkami svědomí.

Nejasný úvod

Dobří chlapci nicméně trpí několika nedostatky, které celkový pozitivní dojem kazí. V první řadě je to zcela zbytečná a bezúčelná nahota v úvodu samotného představení. Tato prvoplánová provokace by byla mnohem efektivnější, kdyby se k ní tvůrci Divadla Na zábradlí neuchylovali tak často.

Dalším nedostatkem je do určité míry fakt, že představení se v úvodu jeví jako komediální, resp. tragikomické. Není jednoduché diváka po dvaceti minutách četných humorných scén přesvědčit, že příběh je ve skutečnosti tragický, a tak není divu, že sálem zní smích i při některých zcela vážných výstupech.

Nicméně v posledních dvaceti minutách se veškeré pochyby rozplynou a Dobří chlapci jsou díky své jednoduchosti a realističnosti velmi povedenou seriózní inscenací poukazující na stinné stránky naší společnosti.

 

Premiéra: 8.6.2018. Dramaturgie: Petr Štědroň. Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková. Hudba: Jakub Kudláč. Scéna, režie a text: David Jařab.

Hrají: Jiří Vyorálek, Jakub Žáček, Miloslav König, Ivan Lupták, Petra Bučková, Johana Matoušková

Zdroj fotografií: Facebooková stránka Divadla Na zábradlí

 
Názor informuji.cz: 80%

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Fotografie k článku

 Téměř v každé scéně totiž jedna z postav zaujme stejnou pozici jako Ježíš na kříži, a to samozřejmě v blízkosti zmiňovaného krucifixu.Jakub Žáček (biskup) a Johana Matoušková (Anna).Johana Matoušková v roli nevinné oběti mocenských her.
 

Mohlo by se ti líbit...

Další divadelní novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!