V záplavě duchařin stále omílajících totožné náměty z posledních let vyčnívá několik hororových snímků, které odporují současnému americkému mainstreamu. Například v minulém roce to byl Rozpolcený pohybující se na pomezí hororu a psychologického dramatu, a letos na jaře snímek Uteč, poukazující na stále přetrvávající rasové problémy v USA. Do této netradiční kategorie by se dal zařadit i nový film Všechno nejhorší (trošku krkolomný překlad z Happy Death Day), ačkoli hororem v pravém slova smyslu není.

Theresa ‚Tree‘ Gelbman (Jessica Rothe) je sice dost povrchní vysokoškolačka, zároveň se ale nad slepice ze svého sesterstva lehce povyšuje. V den svých narozenin se probouzí a prožívá úplně běžný den. Až na to, že večer se jí kdosi chystá zavraždit a taky se mu to podaří. Tree se však ráno probouzí do toho samého dne, a to až do té doby, než odhalí identitu svého vraha…

Mystifikační hru s hledáním pachatele režisér Christopher Landon (Disturbia, sequely Paranormal Activity) s diváky hraje až do samotného konce a zde ji nechává pěkně vygradovat. Za skutečný horor se ale film považovat nedá. Chvílemi totiž hraničí až s komedií, zejména ve scéně, kdy Tree přejde celý univerzitní kampus nahá (a trapně se necítí, vždyť si to stejně další den nebude nikdo pamatovat). Jindy zase koketuje s psychologickým dramatem. Otrlejšího diváka ale vyděsí možná tak ve dvou scénách.

Evokuje Hromnice

Treeina časová smyčka ve vícero ohledech připomíná past novináře v podání Billa Murraye ve snímku Na Hromnice o den více. Hlavní hrdinka hororu je stejně jako Phil Connors sebestředná a chvílemi i dost nepříjemná a na cestu ven ze smyčky se jí obdobně jako jemu podaří přijít až při změně chování k ostatním lidem.

Velkou chybou tvůrců je ale nedotažení některých aspektů děje, například není vůbec vysvětleno ani nějak naznačeno, proč se Tree v časové smyčce vlastně ocitla. Režisér ale v rozhovoru pro Bussiness Insider uvedl, že se to chystá prozradit v pokračování. Z filmu je také skoro do očí bijící, že ho vymysleli a tvořili převážně muži. Ženské postavy jsou ve snímku stereotypně vykresleny jako hašteřivé a zlomyslné, zatímco osoby opačného pohlaví jsou stavěny spíše do pozadí.

Ačkoli děj filmu celkově vyzní trochu jako moralizující bajka o tom, kterak se zlobivá dívka naučila dobrým mravům a zbavila se tak svého prokletí, jedná se o poměrně příjemné (ne)hororové překvapení tohoto roku.

Foto: archiv CinemArt

2.11.2017 | Kristýna Čtvrtlíková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout