V sekci Das Filmfest Spezial reprezentující to nejlepší z německy mluvícího filmového světa za poslední rok, se letos představí rekordní počet distribučních premiér – a sice hned čtyři. Jednou z nich je dlouho očekávaný snímek režisérky Anne Zohry Berrached 24 týdnů – jediný německý příspěvek na Berlinale je citlivým portrétem ženy, která je vystavena velkému morálnímu konfliktu, zda si má ponechat dítě, které se s největší pravděpodobností nenarodí zdravé.

Dalším velkoformátovým počinem je rakouské biografické drama Egon Schiele – první adaptace příběhu slavného malíře po 35 letech! Tentokrát je film spíše než na život a tvorbu provokativního rakousko-uherského umělce zaměřen na jeho vztahy s ženami a dilemata, která musí řešit v souvislosti se svoji vášní. Egon Schiele: Tod und Mädchen uzavře pražskou část festivalu a zároveň bude zahajovacím snímkem brněnské, načež 10. listopadu vstoupí do české distribuce.

Dalším žhavým tipem je cenami ověnčený snímek To nás teda dostalo – třetí celovečerní počin režisérky Marie Kreutzer. Film se zabývá tématem dospívání a vztahů v soudobém podání: tři páry hipsterů se rozhodují, zda si pořídit miminko, které by na první pohled mohlo být tím kýženým chybějícím prvkem jejich dokonale módního životního stylu. Snímek z rakouského prostředí je prošpikován suchým humorem, díky kterému se zájmem a pousmáním sledujeme, jak se tito moderní matky a otcové střetávají s drsnou realitou.

Esteticky vyniká i další rakouský snímek Jeden z nás – příběh teenagerů na předměstí rakouského satelitu, který začíná jako vzpoura a končí jako tragédie, získal hlavní cenu na festivalu Max-Ophüls-Preis. Samozřejmě nemůže chybět ani hit letošního Cannes Toni Erdmann. Příběh Winfrieda, jenž se vydává za dcerou do Bukurešti převlečený do fiktivní postavy pana Erdmanna, zabodoval i na nedávném Be2Can, kde ho zhlédlo přes 1000 diváků.

Tematická sekce je letos představena tématem Útek – zkrátka něco aktuálního, do evropské politické a kulturní kulisy posledních několika let. V některých případech může být útěk chápán doslovně, v jiných se jedná o útěk před sebou samotným. Zářným příkladem posledního je zahajovací snímek pražské části festivalu Pozdravy z Fukušimy, zobrazující útěk hlavní hrdinky před vlastním životem na pozadí prchajících před následky nedávné tragédie ve Fukušimě lidí. Herečka Rosalie Thomas nás pocti osobní návštěvou promítání filmu na slavnostním zahájení.

Snímek Cesta s tátou o výpravě dvou bratrů s otcem do Drážďan je natočen německou režisérkou rumunského původu s migrační historií. Road-movie o jedné rodině cestující přes okupované Československo, kde se potkají s vojáky Varšavské smlouvy, se svým tématem značně dotkne i našinců a představí alternativní pohled na události roku 1968. Hraný debut režisérky Ancy Miruny Lăzărescu je kombinací žánrů: spojuje komedii a citlivá, vážná témata jako kolaborantství, zrada, zásadovost.

Ve snímku Vlaštovka je v centru dění Švýcarka kurdského původu, jež po letech zjistí, že její otec není mrtvý, načež se vydává do Kurdistánu, objevovat své kořeny. Film Divoká nám nabízí nejmetaforičtější ztvárnění tématu útěku jako útěku před společností, před osobním životem. Sekce nebude postrádat ani takovou klasiku, kterou je Deník Anny Frankové, což je kupodivu historicky první německou adaptací tohoto známého příběhu. Pro fanoušky něčeho říznějšího je tu late night screening se všeříkajícím jménem Útěk zombíků (v kožených kalhotách s padacím mostem), od kterého vskutku můžete očekávat přesně to, co stojí v názvu. :)

V pravidelné sekci Die Doku se představí 6 snímků – ve „férovém“ poměru dvou z každé země. Namátkou zmíníme film s příznačným názvem Future Baby o budoucnosti lidské reprodukce. Režisérka Marie Arlamovsky dává prostor jak zastáncům, tak i kritikům metody umělého oplodnění, navíc nabízí exkluzivní rozhovory s první generací děti takto počatých. Snímek Overgames je spíše dokumentem esejistického charakteru, který vypráví o hrách – veselých a vážných – terapii převýchovy a rozpracovává myšlenku permanentní revoluce. Overgames je svéráznou zprávou o současném stavu světa, o němž si také můžete osobně popovídat s režisérem Lutzem Dammbeckem po projekci.

Místo retrospektivní sekce připravili pořadatele nyní „specialitku“ pod názvem Mumblecore?! Mumblecore je fenomén v Čechách skoro neznámý: jedná se o filmařský směr, který staví vesměs na improvizaci (jak s herci, tak i se sháněním financí, kde nezřídka využívá crowdfunding), často pracuje bez scénáře, zakládá na chronologickém natáčení – a to i s neherci – a zachycuje „malé“ příběhy vycházející z každodenních situací. Nejvýraznějším směrem v Mumblecoru je tzv. „berlínská škola“ a nejznámějším představitelem Axel Ranisch, jenž se pokládá za „zázračné dítě německého filmu“.

Jeho debut Tlustý holky, který se také představí v sekci, byl realizován za pouhých 517 euro. Axel Ranisch bude na festivalu osobně přítomen a připraven zodpovědět všechny otázky, které vás o směru Mumblecoru napadnou. Dalším snímkem z německé produkce je například Kolhaas aneb o přiměřenosti prostředků – ranější mumblecorový film z roku 2012; Rakušané budou zastoupeni filmem WinWin, jenž se bez obalu strefuje do iracionality globálních trhů; Švýcaři zase snímkem Wintergast, který se koncipuje jako „lakonicky komická, černobílá roadmovie“.

Nemůžeme zapomenout ani na již oblíbenou sekci SHORTS, která ve dvou blocích představí nejzajímavější snímky německy mluvících zemí.

19.10.2016 | Jana Krivenkaja Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout