Vaše maminka Isabela Siegelová-Soukupová je herečka, stejně jako otec, známý dabér Pavel Soukup. Byli pro vás uměleckým vzorem?

Oba mi byli a jsou inspirací, táta jakožto chlap je trochu zásadnějším vzorem. Je to nejlepší česko-slovenský dabér s hlasem, který v Čechách výrazně ovlivnil éru osmdesátkových akčních filmů a "vylepšil" herectví nejen Arnolda Schwarzenegera. Podle mého názoru je zároveň tristně nevyužitý filmový herec a nepochopitelně opomíjený divadelní herec. Rád bych mu dopřál charakterní roli, kterou si za ta léta "propůjčování hlasu" zaslouží. Přesto, kdybych dosáhl tolik úspěchů ve filmovém oboru jako táta, jsem spokojený. Je to totiž absolutní profík!

Nechtěl jste se stát hercem jako Vaši rodiče?

Určitě chtěl, především divadelním. Jako malý jsem hrával i daboval, dokonce jsem namlouval i několik počítačových her. S přibývajícím věkem jsem zjistil, že mi herectví nevyhovuje. Nedostatek talentu a přebytek stresu mě zavedl jiným směrem. Na rozdíl od mých sester jsem totiž mnohem klidnější a jistější za kamerou než před ní. Herecká průprava z mých raných rolí a geny rodičů mi ale velmi pomáhají při režii. Každý režisér by měl být trochu herec.

Blízký přítel / Tumorrow Never Knows from Pavel Soukup on Vimeo.

Rozhodl jste se vystudovat na UMPRUM animovanou tvorbu. Máte k ní blíž než k hraným filmům, které také tvoříte?

Film mě od dětství lákal. Vydal jsem se cestou nejmenšího odporu a začal studovat samotářskou animovanou tvorbu. Poté, co mě spolupráce s kreslenými postavičkami poučila o základech režie, kamery a postprodukce, začal jsem své poznatky aplikovat na živé herce. Řekl bych, že to byl rozumný postup. V současnosti rozhodně k animaci nemám blíž, jen ji lépe ovládám, logicky proto, že jsem se jí déle věnoval. Teď dělám hraný film, ale animaci nezavrhuji a stále se jí věnuji jako režisér a výtvarník.

TŘÍDA SMRTI / CLASS OF DEATH from Pavel Soukup on Vimeo.

Mezi Vaše speciality patří krátké, ale atmosférické hororové příběhy, které jsou často inspirovány legendami nebo skutečnými událostmi. Proč jste si oblíbil právě tento žánr?

Zajímavé je, že mezi mými top 10 filmy rozhodně není ani jeden horor nebo thriller. Z jednoduchého důvodu. Ten žánr v profesionální produkci prakticky chybí, nebo, mírněji řečeno, je silně opomíjen. Navíc mi někdo tvrdil, že dobrý horor v Čechách natočit nejde, a to mě jako tvůrce provokuje. Na horor se ale neomezuji a té škatulky se snad brzy zbavím. Mám totiž moc rád i komedie, zvláště ty černé. Nerozmýšlím se na základě žánru, v první řadě mi jde vždy o scénář nebo předlohu, která mě dokáže zaujmout, což není pravda jednoduché. Důvod, proč mě lákají příběhy s možným pravdivým základem, je prostý. Je to vzrušující!

GIRL THAT DIDN´T CRY / HOLČICKA, KTERÁ NEPLAKALA from Pavel Soukup on Vimeo.

Mezi Vaše nejoblíbenější legendy patří příběh o Pérákovi, odehrávající se v Praze během druhé světové války. Chtěl byste ho zpracovat i jinak než ve formě krátkého filmu, který jste natočil?

Je to moje srdeční téma. Mám už tři roky námět k celovečernímu filmu, akční noir thriller, který dějově začíná smrtí Kubiše a Gabčíka. V současnosti stále hledám scenáristu, se kterým bych to posunul od synopse a postav někam dál, jelikož vím, že je to nad mé síly. K tomu bych ještě rád natočil krátkometrážní ochutnávku. Bojím se ale, že se na Pérákovu celovečerní realizaci podle mých představ stejně nikdy neseženu peníze, alespoň ne v Čechách.

SHE IS NOT MY SISTER! / TO NENÍ MOJE SESTRA! from Pavel Soukup on Vimeo.

Máte, co se týká hororů, nějaký režijní vzor - například Alfreda Hitchcoka, Tima Burtona, Nighta Shylamana, Jamese Wana?

Tim Burton je v mé top desítce režisérů a top dvacítce výtvarníků, ale rozhodně jsem ho nikdy nepovažoval za hororového tvůrce. Jeho zbraní je kromě typického vizuálu především černý humor a citace až parodie hororů z 30. let.

Naopak Alfred Hitchcock je mistr napětí, a přestože se nebojí komediální nadsázky, jsou jeho práce učebnicovým příkladem pro všechny. Je to zase ale spíše tvůrce krimi thrillerů než hororů (jediný jeho horor je vlastně Psycho, protože upřímně, kdo by se bál Ptáků). Vyloženě hororový vzor tedy nemám. Na umělcích mám rád všestrannost a rozhled, ne stylovou nebo žánrovou jednotvárnost. Například můj nejmilejší Steven Spielberg rozhodně není považován za zástupce hororu, a přesto jeho Čelisti jsou jeden z nejlepších hororů, co byl kdy natočen. 

PÉRÁK / THE SPRINGMAN (teaser I) from Pavel Soukup on Vimeo.

Který horor, ať už zahraniční, nebo český, je podle Vás zcela nejlepší?

Bez ohledu na pořadí jsou to rozhodně tyto skvosty: Poltergeist (1982), Záhada Blair Witch, Vetřelec, Nosferatu, Alonzo, muž bez rukou, Pohřben zaživa, I Saw The Devil, Julia´s Eyes, Amitville II: Posedlost, Saw a výše zmíněné Čelisti. Existuje také mnoho povedených kraťasů (Don´t move, Nakonec zemře, Closet...). Z animovaných například loutkové filmy Roberta Morgana, zejména Separation.

Z českých snad jen Podobizna, mysteriózní Vaterland: Lovecký deník a československá temná pohádka Nebojsa. Několik světlých momentů najdeme v celovečení a krátkomerážní animované tvorbě (Krabat, Svatební košile, Poklad pana Arna, Bloody Mary Christmas). Tuzemským thrillerům se daří lépe, vzpomínám třeba na vynikající debut Vendeta.

SELFIES from Pavel Soukup on Vimeo.

Ve Vašich snímcích jako To není moje sestra! nebo Selfies se objevují náznaky toho, že do naší reality mohou zasáhnout bytosti z jiných dimenzí. Vnímáte teorii o paralelních světech jako čistou nadsázku, nebo na ní něco podle Vás může být?

Nerad bych se bavil o paralerních světech, to určitě nereflektuju, nic o tom nevím a ani mě ta tematika moc nebere. Spíš mi to vyvolává asociace s brakovou Hvězdnou bránou a Star Trekem, kde se pravidelně využívají k záchraně pointy každé druhé epizidy. Mě zajímá něco daleko konkrétnější a realističtějšího. Lidští démoni. Takzvané absolutní zlo bez ohledu na původ, zživotnění nejniternějšího lidského strachu, kterému se nedá utéct, nedá se uplatit, nezná slitování a chce způsobovat jen bezdůvodnou bolest. A když má takový nepřítel ještě lidskou tvář, pak strašnější úzkost neznám.

LIFE DECISION / ŽIVOTNÍ ROZHODNUTÍ from Pavel Soukup on Vimeo.

Myslíte, že podobní „démoni“ se skrývají v každém z nás? A jak se projevují?

Pokušením přeci. Špatnosti si dělá člověk už sám. Třída smrti mohla by mohla být dokumentem o šikaně, Selfies film o stalkujícím úchylovi a To není moje sestra! drama o střetu dvou dětí z rozvrácených rodin s pedofilem. Mě ale fantazijní přesah baví, nadpřirozeno mi příběh zpestřuje a možná i odlehčuje obsah určitou mírou nadsázky. Závažnější otázka na téma „démoni v nás“ je, proč točit horor, když je svět už tak dost depresivní, a co jsou za lidi ti, kteří se na něj dobrovolně koukají...

Snímek Třída smrti je prý inspirován skutečnou událostí. Můžete ji stručně přiblížit?

Přiblížil jsem ji už tím filmem. K událostem došlo v době, kdy naštěstí ještě nefrčel google, a tak jsou patrně nedopátratelné. Dnes už má celý příběh charakter urban legend sloužící starším sourozencům ke strašení předškoláků. A u toho bych raději zůstal.

V mnoha Vašich filmech vystupují jako hlavní postavy děti. Má to nějaký důvod, nebo je to pouze náhoda?

No, já za to tak docela nemůžu, objevují se ve scénářích. Fakt, že se mi ty scénáře líbí, ale určitě náhoda není. Kromě toho, že se mi s dětmi výborně pracuje, tak jsou velmi vděčné jak v komediích, tak v hororech. Jsou srandovní, roztomilé, nevinné, naivní, zákeřné, děsivé a nelítostné.

PŮDA 2014 / ATTIC 2014 from Pavel Soukup on Vimeo.

Právě dokončujete krátkometrážní a velmi originální snímek Lesapán (anglicky Leshy), který je inspirován českými legendami. Hejkal zde nemá být vtipnou postavičkou z pohádek, ale spíš děsivým monstrem. Proč jste se rozhodl pro takové, na české poměry originální pojetí?

Rozhodně jde o netradiční práci, která je specifická především použitím SFX masek a je tím pro celý štáb mimořádně náročná. Právě využití speciálních masek ve filmu mě přivedlo k myšlence na Hejkala. Je to typicky české strašidlo, které ale kupodivu spousta Čechů nezná. Kdo zapátrá do minulosti, najde temně laděné příběhy znázorňující Hejkala jako velmi nebezpečného a mocného tvora, který rozhodně není k smíchu. A právě takového se ho snažíme představit divákům a přes erbenovskou pohádku najít cestu k ryze českému hororovému stylu.

LESAPÁN / LESHY: AWAKE LESHY! from Pavel Soukup on Vimeo.

Můžete stručně naznačit děj tohoto hororu, který byl téměř celý financován z crowfundingových zdrojů?

Tak zaprvé je nutné říct, že není pravda, že je téměř celý financován z crowdfundingových zdrojů. Je to "pouze" šestina celého rozpočtu, přesto nám ale velice pomohla. Crowdfundning a jeho možnosti jsme zkoušeli poprvé a jsme nadmíru spokojeni s výsledkem a znovu děkujeme všem přispěvovatelům. K příběhu bych zatím řekl pouze to, že půjde o temnou pohádku, ve které se střetne lidský strážce lesa s tím bájným - Hejkalem. A nemalou roli zde opět hraje dítě. Zbytek se dozvíte v listopadu, naši crowdfunding fanoušci už v září.

iShorts Jingle APOCALYPSE (Czech version) from iShorts on Vimeo. 

Jaké další snímky se v nejbližší době chystáte natočit?

Plánuju navázat na Lesapána s dalšími rehabilitovanými českými strašidly (vodník, jezinky, klekánice...) a vytvořit tak komplexní celek, aby vše neskončilo jen u jednoho krátkého filmu. Dále, jak jsem už zmínil, chystám další kraťas s Pérákem a rád bych chtěl prozkoumávat další žánr, třeba právě scifi. Nicméně mým hlavním cílem po skončení školy je celovečerní metráž. Mám momentálně rozpracované tři náměty, ale žádný z nich vhodný na debut, takže teď pátrám po vhodném scénáři nebo povídce.

 

3.7.2015 | Petr Koutský Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout