V jednom červnovém týdnu měl hned čtyři premiéry. Označuje ho jako zatím nejtěžší ve své kariéře. “Musí se do toho počítat také zkoušky, oprašovačky. Po každé té premiéře jsem jel ještě do dvou do noci zkoušet na Pražský hrad na Letní shakespearovské slavnosti,” vysvětluje Zdeněk Piškula. “Byl jsem na to zvědavý. Ale bavilo mě to. Měl jsem pocit, že se něco děje. Chvilkami jsem byl dost v nervu. Ale nebavilo mě to zas natolik, že bych si to potřeboval davit každý týden,” směje se, “ale je to zajímavá zkušenost, člověk alespoň vyzkouší, co vydrží."

Nejdůležitější premiérou pro něj byl Roberto Zucco, v němž hraje hlavní roli vraha s andělskou tváří. “Jsem rád, že jsem se vymanil z pohádkové škatulky. Vcítit se do postavy masového vraha bylo náročné. Pořád jsem si říkal, proč vraždí. Pak jsem dospěl k tomu, že nemám hledat proč, ale najít duševní stav, ve kterém se mu to děje,” pokračuje Zdeněk Piškula, “mám pocit, že ve mně kus Zucca zůstal.”

Z úplně jiného žánru je pak další Piškulova červnová premiéra – semaforská variance na Faustovské téma Dr. Johann Faust, Praha II., Karlovo nám. 40. Třiadvacetiletý herec sám ale tvorbě divadla Semafor příliš neholduje. “Není to tak, že bych Semafor neměl rád, ale není to můj styl,” vysvětluje, “zajímají mě spíš nové věci, nové formy.”

Jak vnímá Williama Shakespeara, jehož hru Bouře nazkoušel na letošní ročník Letních shakespearovských slavností? Jak jde dohromady jeho vytíženost s tím, že o sobě prohlašuje, že je flákač? A kam se těší na dovolenou? Odpovědi najdete v našem podcastu se Zdeňkem Piškulou, který si můžete poslechnout na všech streamovacích platformách či stisknutím zelené šipky níže.

13.7.2021 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout