Splývání papuánských kmenů se západní civilizací přibližuje projekt Ultrasupernatural v DOXu

Splývání papuánských kmenů se západní civilizací přibližuje projekt Ultrasupernatural v DOXu 

Více o akci...

27kvě - 12říj celý den

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Centrum současného umění DOX otevírá své brány ve středu 27. května po nucené několikatýdenní pauze i s novou výstavou s poněkud tajuplným názvem Ultrasupernatural. Dvojice umělců a životních partnerů, sochař Lukáš Rittstein s malířkou a fotografkou Barborou Šlapetovou zavádějí návštěvníky do proměnlivého světa v Západní Papui a Papui Nové Guineji.

Co je pro západní civilizaci přirozené, pro domorodce přirozené být nemusí a naopak. Tak autoři výstavy Ultrasupernatural vysvětlují její pojmenování, které se dá volně přeložit jako ultra nadpřirozené. Největším kouzlem oné „paranormality” je pro původní Papuánce v současnosti mobilní technologie, s níž se rychle sžívají. 

Papuánci mají na rozdíl od vyspělé civilizace celistvou představu o světě, tak jako tomu bylo před tisíci lety. Zároveň se ale dnes chtějí dostat ,ven z džungle’, hledají lepší život, kvalitnější potraviny a léky,” vysvětlil Lukáš Rittstein během prohlídky expozice. Výstavu lze podle něj chápat jako životní příběh odehrávající se ve vícero kapitolách. Symbolicky je výpovědí o poslední fázi globalizace, kdy se rozdíly mezi primitivní civilizací a „prvním světem” pomalu stírají. 

Barbora Šlapetová s Lukášem Rittsteinem. Foto: Jan Slavík, DOX

Chronologicky pojatá přehlídka, na níž představují plastiky, fotografie, krátké filmy i autentické předměty domorodců, začíná už v osmdesátých letech. Největším podnětem výtvarníků k návštěvě vzdálené Papui Nové Guneji, východní polovině ostrova ležícího severně od Austrálie, a Západní Papui v Indonésii, kde dodnes žijí divoké kmeny, byla nemožnost svobodně cestovat v dobách socialismu. 

Exotická místa si během dospívání neměli možnost prohlédnout naživo, a tak si je zkrátka vysnili prostřednictvím drobných dětských malůvek a modelů. Jejich očekávání je nakonec nezklamala. „Když někam přijedete, realita bývá obyčejně horší než představa. V našem případě to bylo přesně naopak,” upřesnila Barbora Šlapetová. 

Hned v úvodní místnosti zaujme velkoformátové video zachycující jednoho z posledních papuánských náčelníků, který kouří a zaníceně pozoruje letadlo přistávající poblíž posvátného místa kmene, kudy dnes na ostrov proudí dodávky zboží a informací. Návštěvník se od výchozího bodu letiště dostává postupně do čím dál nepřístupnějších papuánských oblastí. 

Z výstavy Ultrasupernatural. Kresba: Barbora Šlapetová, DOX

Při výpravách nebyli divoši pouhými objekty, ale aktivně se zajímali o tvůrčí proces, jak ukazuje další část expozice. Rittstein se Šlapetovou domorodcům ukázali třeba výrobu sádrových odlitků, jež je na výstavě zobrazena skrze videa i samotné artefakty. Těžištěm této místnosti je takzvaná karbosocha, putovní kožešinová socha složená z odlitků, jež posloužila mimo jiné i pro rituál prasečí slavnosti. 

S náčelníky se spojil dokonce i Václav Havel, s nímž se toužili setkat a navázat kontakt. „Papuánce logicky zajímal náš největší náčelník, jemuž se podařilo mírovou cestou vyhnat lidi, kteří nám poroučeli, aniž by byla prolita kapka krve,” doplnil Rittstein. 

Expozice se mírně dotýká i mediálně propírané problematiky kanibalismu, byť se ji nesnaží předkládat typicky senzacechtivě. „Nechtěli jsme udělat show. Vždycky nás zajímá neviditelné, které jsme měli možnost vidět a předat ostatním,” uvedla Šlapetová. 

Na druhou stranu se ale s diváky podělili o bizarní záběry nahého náčelníka nakupujícího v supermarketu. „Kupuje převážně to, co se mu vizuálně líbí – například tablety do myčky, které ani nemá jak použít,” dodala Šlapetová. Zajímavé je, že platí běžnými penězi, které získávají prodejem svého zboží, ale také „příspěvky” od vlády, která je uplácí za účelem získání volebních hlasů. 

Z výstavy Ultrasupernatural. Foto: Barbora Šlapetová, DOX

Tematicky se výstava přesouvá k „letům do nebe” pomocí dýmu, na které autoři přizvali astronauta z NASA. Ten od domorodcům přijal pozvání zúčastnit se tradičního rituálu a zároveň jim objasnil náš způsob cestování do vesmíru. 

V poslední části publikum čekají slovy Rittsteina „prapodivné útvary vystupující ze zdi”, které zaznamenávají přerod domorodých kmenů do člověka postmoderní éry. Závěrečný monumentální „oltář” tvoří mozaika rozpohybovaných kreseb a fotografií, které se se zvukovými nahrávkami českých herců prolínají jako v barevném snění. Díla prostupují až na nádvoří galerie, kde přecházejí do volné inspirace zážitky z volné divočiny. 

Projektem navazujeme na umělce moderny, kteří se ve své tvorbě inspirovali tvaroslovím a uměním přírodních národů přivezeným tehdejšími cestovateli. Jsme poslední generací, která se může přímo nechat inspirovat kontaktem s domorodci a reagovat na objekt zájmu antropologů očima výtvarného umění. Jejich kultura se postupně zfúzuje s tou naší,” připomněl Rittstein.

Multimediální expozice, jež je jednou z prvních pražských výstav zahájených po uvolnění vládních opatření, bude přístupná do 12. října. DOX navíc prodlužuje konání výstav Galegion: Utopické město a Jiří David: Jsem tady

Foto: Barbora Šlapetová, DOX

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!