ROZHOVOR: Čím méně mi je postava podobná, tím víc se na ní můžu vyřádit, říká herečka Kristýna Frejová

ROZHOVOR: Čím méně mi je postava podobná, tím víc se na ní můžu vyřádit, říká herečka Kristýna Frejová 

Tři rozdílné charaktery během jedné inscenace vystřídá v chystané komedii pražské scény Kalich, kterou divadlo uvede v rámci Hvězdného léta pod Žižkovskou věží 26. června. S herečkou Kristýnou Frejovou jsme pár dnů před premiérou mluvily také o hraní ve filmu i časovém managementu při dvaadvaceti reprízách za měsíc.

V nové komedii Láska v přímém přenosu budete společně se čtyřmi hereckými kolegy přepínat mezi celkem patnácti rolemi. Je pro vás náročné naladit se co chvíli na úplně jinou postavu?

V tomto žánru ne, naopak mě to strašně baví. Inscenace se skládá ze šesti povídek a jednotlivé postavy jsou jasně dané, nejsou u nich žádné pochybnosti o pointách. Na „přestřihnutí“ na jinou postavu má navíc člověk vždycky čas – když dokončím jednu povídku, odehraje se jiná, ve které neúčinkuji, takže mám čas se převlíknout, přelíčit a přehodit se do jiné role. Je to hodně střihová záležitost.

Líbí se mi, že se všemi povídkami táhne jedna sjednocující nit. V povídkách jsou odkazy na postavy, které se objeví třeba až na konci, a divák tak pochopí předešlé repliky. S takovým typem komedie jsem se ještě nesetkala, je chytře napsaná. Ačkoli tam jde hlavně o humor, v některých momentech se postavy dotknou i hlubších tónů. A i když situace nedopadají pro postavy úplně pozitivně, mělo by to i tak vyznít s nadhledem.

Zleva: Vlasta Peterková, Kristýna Frejová, Jana Janěková a Jana Janěková mladší. Foto: Kristýna Čtvrtlíková

Jak přibližně dlouhé jsou jednotlivé povídky?

To bychom také rádi věděli. (smích) Během zkoušení jsme zatím představení neodehráli celé, takže si nejsme jistí, ale délka jedné by měla být mezi 15 až 18 minutami.

Stihnete se za čtvrthodinu vůbec ponořit do dané postavy?

Nejde úplně o typ komedie, kde by se člověk nořil, všechny povídky už jsou od začátku rozjeté. Když hrajete Arkadinovu v Rackovi (drama A. P. Čechova – pozn. red.) a máte dvě a půl hodiny na to, abyste postavu někam dovedla, je to jiné, než když během čtvrthodiny musíte odehrát celý život té postavy v krátkém příběhu.

Můžete prozradit, jaké různé role v této inscenaci ztvárníte?

Hraju tři velmi odlišné typy žen. První je nesmělá mamka od rodiny, která se se svým mužem rozhodla mít za peníze sex v přímém přenosu v neúspěšné rádiové stanici, k čemuž však mají bohulibé důvody, ty ale nebudu prozrazovat. Pak nastupuji jako striptýzová tanečnice, která má problém s rovnováhou a rytmem, což je u tohoto povolání poměrně podstatná vada. A v poslední povídce hraju taxikářku, která po úderu pukem do hlavy ztratila krátkodobou paměť.

Ze zkoušky představení Láska v přímém přenosu s Davidem Suchařípou. Foto: archiv Divadla Kalich

Která ze tří žen je vám povahově nejbližší?

Ani jedna, ale o to mě jejich ztvárnění víc baví. Čím větší máte nadhled a čím méně se daná postava blíží vám coby herci, tím se na ní můžete daleko více vyřádit.

Diváci si vás spojují spíše s vážnějšími rolemi ve Švandově divadle, na jehož prknech jste poprvé stála před 17 lety. Loni v říjnu jste převzala roli po Simoně Babčákové v Podivném případu se psem v divadle Kalich, za dva týdny vás na této scéně čeká premiéra. Hodláte se zde usadit, nebo raději působíte na více jevištích?

Momentálně hraju v sedmi produkcích, snažím se je pro svou duševní i hereckou hygienu střídat. Rozhoduju se podle toho, s kým budu spolupracovat a o jaký jde text. V tomto směru je pro mě svoboda zásadní. Pak to pro mě není ztráta času a všechno je na mou osobní zodpovědnost. Proto jsem před čtyřmi lety odešla z angažmá ve Švandově divadle, abych měla volné ruce a mohla si vybírat.

Stává se vám, že nabídku odmítnete?

Občas ano. Teď jsem ve fázi, kdy hraju zhruba dvaadvacet představení měsíčně. Zatím to nevypadá, že by některé z nich směřovalo k derniéře, a už není úplně jednoduché termíny skloubit.

Ze seriálu Modrý kód. Foto: archiv FTV Prima

Včetně Lásky v přímém přenosu vás diváci aktuálně mohou vidět v jedenácti inscenacích – obdobný počet snímků zahrnuje i vaše dosavadní filmografie. Proč je váš podíl hraní ve filmu a v divadle tak nevyrovnaný?

Nevím, to byste se musela zeptat filmařů. Teď budu točit s Petrem Zelenkou jeho nový snímek Modelář a nedávno jsem dotočila dva televizní filmy – jedním z nich je Past v režii Viktora Polesného o herečce Jiřině Štěpničkové, kde jsem dostala roli komunistické prokurátorky Ludmily Matušínské. Dva měsíce jsem ležela v procesech se Slánským a Horákovou, abych si naposlouchala tehdejší rétoriku prokurátorů. Byl to pro mě velmi hluboký zážitek.

S Jiřím Svobodou jsem natočila detektivku Advokát 1/2 , kde jsem hrála pro změnu státní zástupkyni. Asi jsou mi souzené. K tomu průběžně točím seriály Dáma a Král, Modrý kód a Krejzovi.

Jak časově zvládáte seriály, filmy, jedenáct divadelních představení?

A dítě. Před rokem jsem navíc učila, letos jsem si už od školy musela dát pauzu. Někdy je to hodně náročné jak logisticky, tak energeticky. Když se po celý měsíc vyspíte maximálně čtyři hodiny denně, už je toho opravdu moc. V tuto chvíli mám už plný diář do prosince 2020, což je vlastně děsivý. Ve volném čase se pak snažím využít každou minutu, kdy můžu být s dcerou. Asi přichází čas, kdy bude potřeba zvolnit.

Foto: Kristýna Čtvrtlíková

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!