Mobily jsou nad hlavami, před chvilkou dozpívala norská zpěvačka a skladatelka Sigrid, která vystoupila jako předskokanka, a na pódium se chystají Maroon 5. Končí předtočené video, které avizuje začátek koncertu. Na pódium přibíhají členové kapely, návštěvníci ječí. Konečně se ukazuje i frontman Adam Levine s vizáží drsňáka ve volném tílku, které štědře odhaluje jeho potetované vysvalené tělo. Skupina začíná hrát, Levine nasazuje své sladké falzety. Čekáte, že přijde nářez, něco výjimečného. Nebo alespoň něco, co vás na následujících 90 minut zabaví. Nepřijde nic z toho.

Těžko říci, co se dělo v zákulisí před začátkem první show, kterou kapela Maroon 5 odehrála v České republice. Jedno je ale jisté. Nejen na hlasu Adama Levina se to každopádně podepsalo. Během prvních písní jakoby po pódiu bloudil a blouznil. Do mikrofonu někdy mumlal tak, že divák jen těžko věřil, že se jedná o angličtinu. Všemu vévodil skutečně špatný zvuk, kdy nástroje poměrně často totálně přebíjely zpěv. I když při Levinově kondici se klidně mohlo jednat o záměr. Narozdíl od zpěváka odváděli totiž zbylí členové kapely slušné výkony.

Natěšené publikum se ze strany kapely po celou dobu dočkalo spíše ignorace. Zejména první sérii písní kapela prolítla tak, jako kdyby chtěla stihnout ten nejbližší noční spoj do Los Angeles. Návštěvníci se kromě ojedinělého 'thank you' a snahy o roztleskávání nedočkali téměř ničeho. I kvůli nulovému kontaktu postrádal koncert emoce a ani zdaleka nedokázal překonat pomyslnou bariéru mezi interpretem a fanoušky.

Koncertu chyběla rovněž jakákoliv show. Návštěvníci se sice dočkali pár videí a animací, ty však postrádaly jednotící koncept a jak se objevily, tak zase mizely a zůstávalo po nich prázdno. Ostatně stejně jako po celém koncertu. Jen málokterá kapela si může dovolit vystupovat na stadionech a v halách bez jakékoliv jevištní show a záležitostí kolem, které prostě k hudebnímu zážitku dnes již patří. Maroon 5 v Praze dokázali, že mezi tyto kapely nepatří.

Co se týče setlistu, ten byl sestaven výborně. Kapela si je nejspíš moc dobře vědoma, že je jejich poslední deska Red Pill Blues poměrně slabá a nudná. Proto i na koncertech, které slouží k propagaci této desky, z ní hraje pouhé čtyři kousky a mnohem více prostoru ponechává ověřeným hitovkám. K velkému potěšení diváků tak nechyběla píseň Harder To Breathe, která byla vůbec prvním singlem kapely z debutového alba Songs About Jane. Nechyběl ani druhý a třetí singl z této přelomové nahrávky - This Love a She Will Be Loved. I díky těmto skladbám získala kapela v roce 2005 Grammy za nejlepšího nového umělce.

Při pražském koncertu si ale musel návštěvník chtě nechtě pokládat otázku, jestli je tohle skutečně ta kapela, která je považována za jednu z nejznámějších a nejúspěšnějších na světě. Jak bylo již zmiňováno, především první část byla neskutečně bídná. Postupem času se to zlepšovalo, Levinovi začínalo být lépe rozumět, přidal na hlase. Jeho pěvecký výkon však neskutečně haproval. A atmosféře nepomáhala ignorace jakékoliv show a neexistující komunikace s publikem.

Bez ohledu na sladký úsměv Adama Levina, kterého během koncertu však také nebylo moc, tak pražský koncert Maroon 5 bezesporu zapadne a zmizí z pamětí všech, kteří čekali mnohem více. Čím dříve, tím lépe.

Ilustrační foto: Facebook.com/maroon5

6.6.2019 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout