50 let od smrti Jana Palacha a Jana Zajíce. Museum Kampa představuje uměleckou reflexi jejich činů

50 let od smrti Jana Palacha a Jana Zajíce. Museum Kampa představuje uměleckou reflexi jejich činů 

Sebeupálení jako formu protestu zvolili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, aby vyburcovali společnost v době nastupující normalizace. Uměleckým dílům, která se jejich smrt snažila ztvárnit nebo se s ní vyrovnat, se věnuje výstava v pražském Museu Kampa. K vidění je od 19. ledna do 24. března.

Okupace vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 znamenala konec reformním snahám během tzv. Pražského jara v Československu. Student FF UK Jan Palach od listopadu téhož roku uvažoval o nutnosti „velkého činu“, který se stane novým impulzem k setřesení okupantů a všeho, co představovali. 16. ledna 1969 se zapálil u Národního muzea v Praze, o tři dny později zemřel. Stejnou formu protestu si zvolil i středoškolský student Jan Zajíc, který čin symbolicky provedl v den výročí komunistického převratu, 25. února 1969.

Výstava s názvem Síla činu – Jan Palach a Jan Zajíc v umění v letech 1969–2009, kterou hostí Museum Kampa, představuje umělecká díla, která vznikla jako reakce na smrt obou studentů. Až na výjimky nejde o díla angažovaná ve smyslu umění bojujícího či protestujícího, ale o snahu prostřednictvím vlastní tvorby pochopit a zhmotnit nastalou realitu.

Štefan Bobota, Náhrobný kameň pre Jana Palacha, 1969, olej, plátno, 123 x 163 cm, soukromá sbírka. Foto © Museum Kampa

Kromě spíše popisných prací, které mimo jiné vizualizují smrt ohněm, si návštěvníci prohlédnou i vysoce abstrahovaná díla převádějící jejich smrt do duchovní, symbolické roviny. Důkazem propojenosti a sounáležitosti tehdejšího kulturního života je zastoupení českých i slovenských autorů – mezi nimi figuruje například Olbram Zoubek, Jiří Kolář, František Kyncl, Alena Koenigsmarková a další.

Síla výpovědi vystavených uměleckých děl spočívá také v tom, že autoři si uvědomovali historický zlom. Smrt Jana Palacha znamenala symbolický a pro mnohé i faktický nadějí konec jedné generace, které skončily rokem 1969. Mám na mysli třeba mimořádnou koláž Jiřího Koláře s názvem Pocta Palachovi,“ nechal se slyšet předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil.

Jiří Sozanský, Poutník, 1972, bronz, 65 cm, majetek autora. Foto © Museum Kampa

Poselství odvážného studenta se ve smyslu, v jakém ho zamýšlel, naplnilo až během tzv. Palachova týdne v lednu 1989. Navzdory úřednímu zákazu se tehdy sešlo na Václavském náměstí několik tisíc lidí, aby uctilo Palachovu památku. Šlo o jeden z impulzů, které československou společnost dovedly k sametové revoluci.

Jiří Kolář, Pocta Palachovi, 1969, koláž, fototisk, papír na plátně, 100 x 162 cm. Foto © Museum Kampa

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Museum Kampa nabízí i další akce

Umělci: ,

Místo konání: Museum Kampa

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!