Legendární muzikant Vladimír Mišík zavítal po letech do Zlína

Legendární muzikant Vladimír Mišík zavítal po letech do Zlína 

Po několikaleté odmlce se místní fanoušci opět dočkali a bigbeatová legenda Vladimír Mišík zavítal se svou kapelou Etc… do obuvnického města. A pauza byla na účasti znát, sál Malé scény ve Zlíně byl zaplněn až do posledního sedadla.

V první části koncertu předal místo u mikrofonu Mišík hostovi. Pro tento večer si pozval hudebníka Jamieho Marshalla. Sám, pouze se svou kytarou, ovládl celé pódium. Ze svého repertoáru vybral nejen svou vlastní tvorbu, díky které se mu od publika dostalo vřelého přijetí, ale i covery. Nejvýraznější písní se stala kultovní Knocking on heavens door, původně od Boba Dylana. Marshall nechal rozsvítit a dal publiku pokyn ke zpěvu. Sál se rozezněl, zpěvák chodil hledištěm a zapojil tak návštěvníky do koncertu, čímž vytvořil dokonale komorní atmosféru.

Poté už přichází na řadu hlavní hvězda večera. Bez dlouhých komentářů koncert otevřela skladba Šmajdák a ploužáky, díky jejíž energii si začal podupávat nejeden přítomný. Padlo i pár slov o cestě na Moravu a předešlých návštěvách do těchto krajů. Právě z těchto míst prý přišla inspirace k napsání písně Když se kouří konopí z alba Umlkly stroje. Vrcholné umění všech muzikantů bylo nejslyšitelnější nejspíše ve skladbě Špejchar blues, na kterou byl přizván i hráč na foukací harmoniku a malá improvizace jistě potěšila všechny příznivce kvalitní hudby dělané s největším zápalem a nadšením. Jedné z písní se zhostil také kytarista Petr Skála. Našla se i chvíle pro poezii, text Josefa Kainara „U nádraží“ Mišík zhudebnil na desce Ztracený podzim. Samozřejmě došlo i na největší hity od Jednohubek přes Dvacet deka duše až po Byl jsem dobrej. Ale všichni čekali na Večernici… Variace na renesanční téma, jedna z nejvýznamnějších v celé tvorbě, rozpoutala bouřlivý potlesk a hvízdání.

Typický rukopis dodávaly večeru housle v podání skvělého Vladimíra Pavlíčka. Za bicí usedl Jiří Zelenka, na basovou kytaru doprovázel Pavel Novák a kytary se zhostil Petr „Kulich“ Pokorný. Netřeba dodávat, že všichni z účinkujících předvedli výborné vystoupení a patří mezi nejlepší hudebníky u nás.

Sice nezazněla klasika Stříhali dohola malého chlapečka, ale jednomu ta skladba nakonec ani nechyběla. Kapela odehrála koncert se vší parádou. Mišík také zmínil, že je jejich skupina považována za jednu z nejvíce nepohyblivých na scéně, ale většina diváků nepřišla na show s poskakujícími hudebníky z jednoho konce pódia na druhý. Věděli, co očekávat. Kult legendy Vladimíru Mišíkovi už nikdo nikdy neupře.

Mišík působí na tuzemské hudební scéně už od šedesátých let, z toho byla dva roky jeho tvorba dokonce zakázána předešlým režimem. S tímto obdobím je svázán známý nápis na zdi v Holešovicích „Nechte zpívat Mišíka!“.  V roce 1968 založil s kytaristou Radimem Hladíkem skupinu Blue Effect a vznikla tak jedna z jeho nejznámějších písní - Sluneční hrob. Od sedmdesátých let koncertuje s kapelou Etc…, která nespočetněkrát změnila obsazení. Před pěti lety odmítl od prezidenta Miloše Zemana převzít vyznamenání kvůli nesouhlasu s jeho rozhodnutími.

Fotografie: http://www.vladimirmisik.cz/

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Malá scéna Zlín nabízí i další akce

Umělci:

Místo konání: Malá scéna Zlín

Další hudební novinky

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!