Dáda Patrasová je již odepsaná. Děti mají novou hvězdu. Tou je Petr Nikl, který do konce ledna vystavuje v rámci projektu Orbis Pictus ve Výstavní síni Mánes se svými společníky. Myslím, že to ale nezůstane jen u dětské star, protože hravost, ta v nás nikdy nezemře. Takže všichni: Play!

Výstava je rozdělena na dva okruhy. V hlavních výstavních prostorách se nachází část Krystalíza. Zde děti využívají své fantazie při hře na architekty a hudebníky, dospělí zas nejspíše překonávají svůj stud, aby se k nim mohli přidat. Hraje se zde ale pouze na ty hudební nástroje, které na koncertě s největší pravděpodobností neuslyšíte a domy, mosty, věže stavíte z materiálů, jenž jste do teď neznaly. U všeho si ale musíte přijít na to, jak vlastně na věc. Nezapojujete se tedy pouze manuálně, ale musíte využít hlavně hlavu. Dále je tu vystaven exponát s názvem Srdce, který je nádherný, jiné slovo pro něj snad ani nelze nalézt. Také tu máme depozitář, v němž můžete zanechat kus sebe. Stačí přinést si něco malého z domova či v nejhorším zaštrachat v kapse a výstavě to darovat, řekněme, na oplátku za to, jak nás ona obohatila.

Druhý okruh se nachází ve spodní části galerie a má příznačný název Spodní voda. Jedná se o hru světla a tmy, barev a tónů. To je něco mnohem intimnějšího než horní patro. Nic nevytváříte, vše se odehrává ve vás, zcela vnitřní záležitost. Tak například Světlo v kleci od Martina Janíčka je dle mého názoru dojemná instalace, ale samozřejmě názor je závislý na povaze člověka. Dolní část bude tedy nejspíše více pro dámy. Zde také máme možnost najít svých 12 smyslů a od sedmé hodiny večerní navštívit večerní doprovodný program.

Součástí výstavy je i restaurace spojená s knihkupectvíčkem a ateliérem. Ale i ten je zvláštní. Ke kresbě se zde používají neobvyklé metody, například za pomoci magnetů.

Samozřejmě vyvstává i otázka, kde se nacházejí hranice určující, co vše lze vystavovat. Můžeme toto ještě stále nazývat výstavou nebo se galerie zkrátka změnila v dětské hřiště? Nevím, zda-li je zrovna výstavní síň Mánes vhodným místem pro projekt Orbis Pictus, ale na druhou stranu mě nenapadá žádné jiné místo, kterému bychom mohli říkat ,,vhodné´´. Tato výstava děti rozvíjí a v dospělých zas něco probouzí...něco, co už třeba zapomněli. Je škoda, že nám do centra Prahy zasadili diamant, který na konci ledna zmizí. Myslím, že bychom potřebovali prostory, ve kterých by tento projekt mohl fungovat jako stálá expozice. Nebo nějaké ateliéry, do kterých by se Pražané mohli uchýlit v nepříznivém počasí.

Jak všichni víme, nic není dokonalé. Upřímně, dle toho co jsem slyšela, by mě teď do Mánesa o víkendu nikdo nedostal. Pokud máte klid a čas si výstavu projít, je to určitě hluboký zážitek. Pokud je ovšem plno, asi vás expozice více otráví než-li potěší. Ale v dnešní době kýče je toto něco tak čistého a nevinného, že to stojí za to vidět i když vám je sto.

Výstava prodloužena do 20.února!

21.12.2010 | Karolína Litschová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout