Jedinečný svět. Ten chtěli tvůrci, alespoň podle představitelky hlavní role Scarlett Johansson, naservírovat divákům v kyberpunkovém Ghost in the Shell. Snímek, jehož předloha údajně inspirovala Wachovské k vizuální podobě kultovního Matrixu, tak podle očekávání působí především na oko. Pokud má však Sandersova moderní podívaná představit divákům to nejlepší z japonské mangy, musí doufat ve více pokusů.

Majorovi (Scarlett Johansson) po vážné nehodě přežívá pouze mozek, a k záchraně života tak dostává kompletní umělé tělo. V blízké budoucnosti, kdy je svět postavený na umělých vylepšeních a lidskost se z něj pomalu vytrácí, je přesto díky svému přeživšímu orgánu unikátní. Připojuje se k tzv. Sekci 9, která bojuje proti kyberzločincům. V aktuálním vyšetřování musí speciální jednotka vypátrat teroristu, který se snaží zničit lídra na poli umělé inteligence - Hanka Robotics. Spolu s nebezpečným nepřítelem bojuje Major také z vlastními vjemy, které jí způsobuje jediná zbylá lidská část. Může ji zrazovat, ale i napovědět, že její původ a minulost je zcela odlišná od reality. 

Nebuďme příliš kritičtí. Japonský vliv je v Ghost in the Shell znát daleko zábavněji a méně prvoplánově než východní sousedé v Damonově Velké čínské zdi. Přesto je futuristický kousek spíše akční detektivkou než zásadním zástupcem komiksového žánru. Hraje si s prvky, které sice nejsou příliš okoukané, zároveň ale nejsou ničím novým. Augmentace je známá především hráčům z Deux Ex, Watch Dogs a jim podobných, komiks jako takový prorazil na plátna s MCU (Marvel Cinematic Universe) či DC Comics. 

Je však nutné zmínit, že Scarlett Johansson zastává svou roli skvěle. Vytrénovaná právě z marvelovských filmů předvádí slušnou akční práci a kritici jejího obsazení nemohou příliš diskutovat nad charakterním hraním a mimikou. O tom Ghost in the Shell zkrátka není. Je pravda, že k dokonalé iluzi pomáhá i záměrně vyumělkované CGI. Za průhledné vybavení se schová ledacos, kontrastně však působí trochu zmatečně ve 3D provedení. Efekty jsou precizní, některé scény ve třetím rozměru nicméně přinášejí kromě zábavy také bolehlav, a to i v IMAXu.

Celý snímek je schovaný do jedné velké iluzorní bubliny, kde je jednoduchý příběh vystavěn na pomoc trikům. Atmosféru však nepostrádá. Své zásluhy na tom má i hudba, která spolu s vizuálním prvkem hraje na plátně prim.

Originál mangu však ve filmu nehledejte. S rozpočtem 110 milionů se tvůrci mohli více zaměřit na věrné ztvárnění předlohy než na čistý blockbuster efekt. Otázka je, zda to v současné době neutáhne pouze japonské anime, tolik nevděčné pro nadupané kinosály. Na to, jaké je to téma, divák čeká něco převratného, výsledek ho ale zaručeně neurazí. Především proto, že se nechá dostatečně zblbnout od CGI stolu. Finále také otevírá možnosti pokračování. To by ale mělo smysl, pokud se do fenoménu mangy lidově řečeno hrábne větší silou a víc žánrově. Dvojce by slušel i zajímavější náměť, ve vrcholové kinematografii se totiž čím dál víc zapomíná na silný příběh. Pokud se mozaika vybraného alespoň částečně nespojí, skončí Ghost in the Shell v budoucnu jen na smetišti umělých náhražek a barevných časopisů.

Kdy a kde dávají film: Ghost in the Shell

1.4.2017 | Tomáš Fiala Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout