Představení zavede návštěvníky do italských Benátek 17. a 18. století, v nichž se Vivaldi narodil a tvořil. V průběhu koncertu se pak prostřednictvím nejrůznějších osob, které k divákům promlouvají pomocí projekcí, dozvídáme poutavým způsobem informace o životě skladatele. Zároveň se setkáváme s podivným zrcadlem, které je jakousi symbolikou jak Benátek, tak samotného Vivaldiho. Příběh je vyprávěn samozřejmě především divácky atraktivně. Proto se pozornost libreta, za nímž stojí český textař Tomáš Belko, věnuje především jeho vztahu s mladičkou Annou.  Žádné detailní informace o Vivaldiho dílu tedy nečekejte.

Vivaldianno je ale stále především hudební projekt, ve kterém dochází k zajímavému experimentálnímu propojení klasických nástrojů s těmi elektronickými. Logicky koncertu dominují především smyčce, přičemž hlavní pozornost na sebe strhává houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, který v projektu působí jako sólista od úplného počátku. Kromě hudby Antonia Vivaldiho se návštěvníci dočkají i skladem dalších mistrů – Wolfganga Amadea Mozarta a českých hudebníků  Michala Dvořáka a Jiřího Janoucha. 

V některých skladbách nechává projekt vyznít především housle, v jiných je elektronická hudba zcela přehlušuje. Místy představení dokonce připomínalo hodně kvalitní intro některé ze symphonic metalových kapel. Právě touto experimentální kombinací elektronické muziky a známé klasické hudby se pustili autoři projektu na tenký led. A nutno podotknout, že se jim to nakonec skutečně podařilo. Hudba má obrovský náboj, který ji zatraktivňuje i těm, kteří jinak klasice moc neholdují.

Zatímco kombinace hudby a poutavého příběhu je bezpochyby povedená, speciální 3D projekce, které jsou jedním z hlavních lákadel audiovizuální show, už tak dotažené nejsou a leckdy nebezpečně manévrují na hranici kýče. Projekční show je tak leckdy poměrně schizofrenická. V jednom momentu vytváří skvělé obrazce, které přibližují atmosféru dobových Benátek, v tom druhém zkazí pohled na horizont tohoto města zamilovaných obrovské přesýpací hodiny symbolizující tok času. Jak originální! Asi stejně jako pohled na strom, který postupně roste. Ani slibované 3D efekty nejsou ničím, na co by člověk koukal se zatajeným dechem.

Projekt Vivaldianno je tak nutné ocenit především za odvážnou myšlenku a hudební linku, která je místy přímo strhující. Účinkující předváděli skvělé výkony a byla radost je při hraní sledovat. Kéž by bylo hraní na smyčcové nástroje tak jednoduché, jak to během představení vypadalo u nich. Koncert si zaslouží palec nahoru také za příběh, který přibližuje i neznalým divákům život legendárního Vivaldiho nejen prostřednictvím jeho skladeb. V této souvislosti si dovolím nesouhlasit s jednou z návštěvnic, která při odchodu ze sálu prohlásila, že lidé, kteří nejsou hudebně nadaní, si nemohli koncert vůbec užít. Dle mého názoru je totiž právě jednou z největších výsad Vivaldianna to, že může přiblížit klasickou hudbu těm, kteří by na ní za normálních okolností nepřišli. A i ti určitě na konci představení stáli a spolu se zbytkem O2 areny odměnili umělce za jejich výkony. 

Další koncerty letošního turné:

• 15. 07. – Kutná Hora /GASK/
• 17. 10. – Pardubice /Východočeské divadlo/
• 18. 10. – Ústí nad Labem /Severočeské divadlo/
• 19. 10. – Kolín /Městské divadlo/
• 20. 10. – Jablonec nad Nisou /Městské divadlo/
• 13. 11. – Budapešť /Sportarena/
• 21. 11. – Riga /Arena Riga/
• 22. 11. – Tallinn /Nordea/
• 24. 11. – Petrohrad /Oktyabrsky Hall/
• 25. 11. – Moskva /Kremlin Palace/
• 26. 11. – Moskva /Kremlin Palace/
• 28. 12. – Ludwigsburg /MHP Arena/ 

9.6.2016 | Barbora Bittnerová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout