Režisérský počin dua SKUTR je specifický a více než sympatický tím, že v sobě vrství více významových linií. Ty můžou být uchopeny jak pohledem dětského diváka, prvoplánově, dle Kiplingovského zpracování Knihy džunglí, tak na straně druhé se nabízí optice dospělých bezpočet skrytých aluzí na realitu současného dění. Svým humorně odlehčeným satirickým ostřím míří totiž na pořád aktuální téma mezilidských vztahů v konfrontaci s bojem o přežití i morálními zásadami, podobajících se často ve svých interakcích zákonům divoké džungle.

Pod důvěryhodnou výraznou scénu a nápadité kostýmy se podepsali Jakub Kopecký a Simona Rybáková. O nečekané a překvapivé momenty tak na jevišti rozhodně není nouze. Scéna, ač minimalistická, staví zejména na hře světla a symbolů, kulisy vybírá velice střízlivě.

Muzikál ve zpracování Adély Laštovkové Stodolové a Jany Burkiewiczové staví primárně na hravé, pečlivě propracované choreografii, která chvílemi balancuje na hraně doslova kaskadérských výkonů. V tomto kontextu je nutno vyzdvihnout zejména všestranně úchvatný výkon Jana Ciny v hlavní roli Mauglího, kde v propojení čisté dětinské naivity i mužné živelnosti, formován prostředím džungle, dozrává a ve finále hájí pravdu a morální principy. Stává se pojítkem mezi světem lidí a světem zvířat, koexistujících v symbióze vlastních mikrosvětů, jež nakonec splynou v jeden harmonický celek. Ty jsou si na první pohled značně vzdálené, ač ve finále mají společného mnohem víc, než si na první pohled umíme představit.

Kromě Mauglího nelze jednoznačně označit žádnou z postav za více či méně dominantní. Každá svým jedinečným charakterem, se svými pozitivy i zápory, tvoří neodmyslitelný dílek barevné mozaiky, nespoutaně drsné i laskavé džungle. Nesporně výrazný a svůj je Panter Baghíra. Ve ztvárnění Jiřího Korna exceluje důstojným patosem, vznešeným nadhledem i elegancí. Strhující a emotivní je rovněž výkon Lucie Šoralové coby Vlčice Rákšasí, která s láskou přijímá ztracené lidské mládě za své a včleňuje ho do své vlčí smečky.

Jednou z postav budících respekt až hrůzu je bezesporu Tygr Šér Chán v podání charismatického Juraja Čiernika, jenž zaujme hned u svého příchodu na jeviště. Dobrácký ochránce a pohodář Medvěd Balú v podání Michala Pleskota patří rovněž k oblíbencům tohoto představení, zejména v rámci dětského publika. Vtipně a odlehčeně vyznívá i postava Šakala Tabakí ve ztvárnění Petra Vančury.

Obratné veselé opičí hrátky i výstupy zbabělých supů pobaví natolik, že publikum se často neubrání ani slzám smíchu. Jan Vlas coby Had Ká budí sice respekt, avšak ve finále vítězí jeho nadhled a moudrost. Opomenout nelze ani výkony Ondřeje Nosálka coby Opičího krále či Richarda Tesaříka jako starého moudrého Slona Háthí. Postava křehké Rashmí Michaely Doubravové zaujme svou dívčí stydlivostí a nevinností, kdy za podpory Mauglího, vedena hlasem srdce, překoná svůj strach a v džungli nachází ve finále víc, než hledala.

Hravý a živelný, dynamický a nespoutaný, pravdivý ve svém poselství. Muzikál Mauglí, muzikál s charakterem a životní moudrostí rozhodně stojí za zhlédnutí. „Když na nás přijde doba zlá, jsme jedné krve, ty i já…“

10.4.2016 | Suzanne Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout