V titulní roli zazářila ve středu 21. října Ivana Vaňková, která se svou vynikající fyzickou kondicí a schopností „stát se hudbou“ vypadává z oka filmové Jennifer Beals. Ovšem s jedním významným rozdílem – během tříhodinového představení téměř neopustí pódium, výživná taneční čísla střídá s technicky zvládnutým zpěvem křehkých písní a po celou dobu si zachovává šibalský kukuč obklopený záplavou černých kudrlinek. Působí v roli velmi přirozeně - obsesivní touha po profesionální taneční kariéře nelze skrýt. V kontrastu s upjatostí konzervatoře, kde se provozuje vysoké umění, je Alex ztělesněním vášně.

Brněnská inscenace vsadila na mix všemožných moderních stylů tance. Choreografové Igor Barberič a Aneta Majerová se postarali o úchvatnou symbiózu klasického baletu na špičkách se street dance, hip-hopem, robotikou, break dance a samozřejmě contemporary. Mimo kultovních songů Maniac, Gloria a hlavně What A Feeling napsali k muzikálu britští autoři dalších 16 písní. Orchestr vedla Eva Mikešková, jejíž energie se v rockových i popových písních přelévá do celého orchestřiště – nejen v záplavě nádherných vlasů.

Alexandřina milence Nicka, syna majitele ocelárna, ztvárnil Dušan Vitázek. Je pozoruhodné, jak muzikál Flashdance oproti filmové verzi staví na sociální tematice 80. let. Nick je tak možná až příliš často dojemně starostlivý o osud svých zaměstnanců a zároveň nemilosrdně zmáčknutý svými příbuznými. Momenty, kdy se řeší, kolik zaměstnanců ocelárna musí propustit a kolik sil musí Nick investovat do toho, aby alespoň některé z nich nezaměstnanosti ušetřil, tak přebírají důležitost od původní hlavní linky – cesty Alex za svým tanečním snem. A to je škoda. Prostředí pittsburské ocelárny bylo ve 30 let starém snímku spíše kulisou jednoho romantického příběhu o tom, že všechno jde, když se hodně chce.

Legrační dvojici „hollywoodských“ milenců Glorie a Jimmyho zahráli Andrea Zelová s Alešem Slaninou. Pubertální láska, která se vleče už trochu moc dlouho a oba dva omezuje, tak krystalizuje do dvou neúspěšných pokusů o život na vlastní pěst – Gloriinu „kariéru“ ve stripbaru a Jimmyho střet s nemilosrdnou realitou v newyorském prostředí komiků. Aleš Slanina je v představení výtečný – svým spontánním uměním udělat si legraci z čehokoliv (i hodně daleko za čárou) rozvlní divákům bránice hned u prvního vtípku.

Vynikající výkon podala i Zdena Herfortová v roli Hany, Alexina strážného anděla, který už roky neviděl kvalitní balet a přestože má zlomený krček, tančí s chodítkem jako zamlada. Jedna z nejskvělejších scén je ulítlé taneční trio Harryho, majitele klubu (Zdeněk Junák), Kiki (Hana Holišová) a Tess (Hana Kováříková) v maškarních kostýmech. Do Harryho starostí o budoucnost klubu vnáší trochu nadhledu a pozitivní energie.

Celkově je brněnská inscenace muzikálu Flashdance velmi povedená, skvěle obsazená, bez mrknutí oka dobře odsýpá a hlavně zůstává věrná filmové verzi. Zcela sice chybí postava Nickovy ex a některé scény se odehrávají v jiném časovém sledu, (a také zde trochu ruší přehnaný sociální akcent), ale jedná se o dynamickou a dojemnou podívanou na příběh jednoho velkého splněného snu...

24.10.2015 | Tereza Pavelcová Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout