Povídka Boženy Němcové s názvem Divá Bára vyšla v roce 1856. Na svou dobu šlo o poměrně moderní příběh o dívce narozené za "nadpřirozených" okolností, která musí bojovat s předsudky netolerantního okolí. Námětu se ujalo duo Milan Uhde (scénář a libreto) a Miloš Štědroň (hudba), známí jako autoři Balady pro banditu, a společně s Leošem Kubou (spoluautor partitury) vytvořili muzikál. Ten měl premiéru v březnu 2012 brněnském Městském divadle.

Jako druhé v pořadí si ho zvolilo Divadlo J. K. Tyla v Plzni pro svou novou scénu. Divou Báru v režii Jiřího Seydlera zde potkaly problémy se zkoušením, protože v letních měsících letošního roku se Nové divadlo teprve dokončovalo. První představení se i tak odehrálo 17. září, následovalo šest dalších, oficiální premiéra byla stanovena na 8. listopad. Technicky náročnější muzikál Kočky přitom musel být odsunut ze září až na prosinec.

I filmová Divá Bára (1949) stála především na výkonu a charismatu představitelky titulní úlohy. Právě na základě zhlédnutí filmové verze jsem Báru (v podání Vlasty Fialové) měla zafixovanou jako tmavovlásku uhrančivého pohledu. Typově podobná je Andrea Březinová, která Báru hraje na prknech brněnského divadla. Nicméně ohnivě zrzavá, svým způsobem éteričtější Žofie Dařbujánová mě nenechala na pochybách, že (také) ona je tou "pravou" Bárou. Svou roli zvládla jak po pěvecké, tak herecké stránce. V Plzni hostující Žofii můžete znát např. jako zpěvačku electroswingové skupiny Mydy Rabycad.

Základní dějovou linku asi netřeba představovat, autoři do ní oproti předloze vnesli více dramatičnosti, např. skrze novou postavu zhrzeného Bářina nápadníka (hraje ho Petr Šudoma) a motiv odhalování totožnosti otce hlavní hrdinky. Hudební složka do celku zapadá velmi přirozeně, nenásilně jsou v ní kombinovány lidové, folkrockové i popové prvky. Zazní několik chytlavých melodií, mluvené slovo však hraje prim. Na tanečních scénách se podílí soubor baletu.

Jednoduché červené šaty Báry vyniknou zvláště v kontrastu se strohými dobovými kostýmy ostatních postav a celkově také relativně stroze řešenou a tmavou scénou. Ta je ozvláštněna od stropu visícími "šálami", které jednou představují řeku, jindy jsou na nich zavěšeni akrobaté. Využity byly též variabilní stoly nového jeviště k vymodelování vyvýšeného terénu.

Na Divé Báře mi místy scházelo více dynamičnosti. Protože se ale jednalo teprve o druhé představení, je pravděpodobné, že mezitím se inscenace více "zažila" a na premiéře zazářila v plné kráse podobně jako hlavní hrdinka. Na repertoáru Nového divadla jsou do konce roku ještě dva premiérové muzikály (Kočky a Sugar aneb Někdo to rád Horké). Ačkoliv jde o lákavé tituly mezinárodního věhlasu, nemám obavy, že se mezi nimi česká Divá Bára ztratí. Téma netolerování odlišného jedince je ostatně aktuální stále a v Divé Báře je uchopeno srozumitelnou a zároveň i dostatečně atraktivní formou.

Obsazení:

• Bára ... Žofie Dařbujánová
• Ondřej Vlček ... Aleš Kohout
• Myslivec ... Martin Hubeňák
• Eliška ... Kristýna Bečvářová / Simona Lebedová
• Jíra, chlapec ... Adam Rezner
• Pavel ... Petr Šudoma
• Starosta ... Antonín Kaška
• Starostová ... Stanislava Topinková Fořtová
• Farář ... Roman Krebs
• Pepinka ... Hana Spinethová
• Jakub ... Miro Grisa / Bronislav Kotiš
• Správce Sláma ... Bronislav Kotiš / Karel Beseda
• Vlček ... Martin Šefl
• Vlčková ... Venuše Zaoralová Dvořáková
• Kroupa ... Radek Štědroňský Schejbal

9.11.2014 | Jitka Zalabáková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout