Jedná se o celkem neobyčejně pojatou výstavu, neboť se od vás očekává, že na chvíli odložíte masku rozumného dospěláka a stanete se aktivní součástí rozverného výstavního konceptu. Připravte se na to, že se předpokládá, že si budete hrát!  A proč vlastně jen na chvíli, možná vás to zasáhne a inspiruje natolik, že zatoužíte přenést hru a tvořivost do svého každodenního života.

Brno se rozhodlo investovat milióny do rekonstrukce veřejnosti doposud nezpřístupněných částí hradu Špilberku. Jižní část se propojila s ostatními křídly a prostor hradu byl rozšířen o nové výstavní prostory. Právě výstava Krystalíza her se stala tou první, křestní expozicí, jež zútulnila celkem šest místností a terasu ve druhém patře Jižního křídla.

Jedná se o výstavu v rámci mezinárodního projektu ORBIS PICTUS PLAY, již třetí v rozmezí šesti let v Brně. Úspěšný projekt putovních výstav pod taktovkou známého českého umělce a „hračičky“ Petra Nikla, započal svou existenci v roce 2006 v Paříži, a navštívilo jej od té doby už přes dva miliony lidí. V názvu zaznívá odkaz k J. A. Komenskému, nadčasovému pedagogovi, který pochopil daleko dřív než jiní, že kdo si hraje, nejen nezlobí.  Primárním smyslem projektu je však především komunikace a poznávání světa. „Projekt zrcadlí nejenom sílu tvořivé touhy po poznání, ale dokazuje, že fenomén hry dokáže fungovat jako univerzální komunikační prostředek bez ohledu na národnost, náboženství či věk.“  Hrad Špilberk [online]. [cit. 2013-07-30]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/

Podstatným, ne-li nejpodstatnějším rysem výstavy, je její interaktivita. Když vás velmi ochotná paní z řad hradní stráže zavede do první místnosti, už při vstupu se vás zmocní pocit, že tohle nebude standardní konfrontace - recipient versus umělecké dílo. Všude po zemi se válí kostky, hranoly, kolečka, brčka, cívky a jiné rozličné tvary vyzývající ke kontaktu. Místy z hor plastových a dřevěných elementů vystupuje konkrétní a rozpoznatelný útvar jako nějaký eminentní doklad přítomnosti homo creator – člověka tvořivého. V první chvíli jsem se proklínala za zvolený outfit, protože jsem jasně viděla, že tady se mi sedět v sukni spořádaně s nohama u sebe prostě nepodaří. O pár minut později jsem prohrála boj s vnitřním dítětem a vrhla se mezi ko-sti-čky bez ohledu na množství odhalené kůže. Tohle svobodné přeskupování jednotek a jejich uspořádávání do struktur je vlastně ona krystalíza, která dala jméno celé výstavě. Ještě v téže „denní“ místnosti (jedná se totiž o jedinou nezatemněnou místnost), máte také možnost vytvořit si pomocí připínáčků a napínání gumiček nástěnný obraz, nebo se spatřit víckrát a v nových souvislostech pohledem do Přízemního periskopu. V dalších místnostech a na terase návštěvníka čeká atak na všemožné smysly. Zahrajte si na Orloj snivců nebo Prodvafone, vytvářejte obraz zvukem, ovládněte Kapku fantazie pohybem ruky. Nebo se jděte projít bludištěm z plastových fólií značky Fatra, zavoní to dětstvím všem, kteří doma měli legendárního modrého nafukovacího slona.

Říkala jsem si, jak moc je skvělé, stát se součástí a vnímat obraz i zvuk, pohyb a změnu, vlastní tvořivou účast na tom, že vzniká něco nového. Jak je báječné, že je to umožněno všem lidem bez ohledu na věk či úroveň umělecké sečtělosti. Jak je osvobozující, že nás pro jednou nikdo nenutí udržovat klid a pořádek, chovat se slušně a hlavně nic nerozbít. V tomto případě je to právě naopak. Krystalíza her ponouká „Běž a hrej si, uvolni se, zapoj se, vnímej svět a tvoř!“

Zní to určitě jako skvělá alternativa, jak si užít rodinné odpoledne s dětmi. Výtvarní pedagogové by jistě zaplesali nad maximálním stimulem dětské kreativity a imaginace. Přesto podle mě Krystalíza her není výstava primárně určená jen dětem. Je spíše o tom, abychom se my dospělí poučili z dětské spontaneity a hravosti, zamysleli se nad tím, kolik času ze svého všedního života věnujeme fantazii a představám, nespoutané tvorbě a především oné hře. Mnoho z vás si teď určitě řekne, že na to nemají čas, ale zaručuji se, že Krystalíza her dokáže efektivně přesvědčit o tom, že stojí za to zpomalit a věnovat trochu toho času i hraní si. Neváhejte, výstavu máte možnost navštívit až do 27. října 2013.

Autory výstavních objektů jsou: Petr Nikl, Milan Cais, Jiří Konvrzek, Maja Dvořáková, Marie Jirásková, Jaroslav Kořán, Klára Ottová, Dušan Váňa, Petr Korecký, Pavel Mrkus, Marianna Stránská, Ondřej Janoušek, Ueli Seiler-Hugova a Čestmír Suška.

2.8.2013 | Sputnik Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout