„Sonet 146 je zvláštní tím, že je to rozhovor s vlastní duší, připomínající středověké debaty duše a těla. Takové téma je v knize Shakespearových sonetů zcela výjimečné, vlastně ojedinělé.“

Takto popisuje jeden z nejznámějších Shakespearových sonetů prof. Martin Hilský, který 22. října navštívil Ostravu. Jeho přednáška se konala v rámci týdne vědy a techniky. V přednášce, s názvem „Shakespearovy sonety“, prof. Hilský představuje vybrané sonety ne jako obyčejný text, ale jako něco nepopsatelně krásného a fascinujícího. Setkání se konalo v multifunkční aule GONG v Dolní oblasti Vítkovic.

Profesor anglické literatury na Univerzitě Karlově v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, překladatel, milovník a znalec Williama Shakespeara, nositel mnoha titulů, držitel řádu britského impéria za šíření anglické literatury v Česku, držitel medaile za zásluhy a státní ceny za literaturu a překladatelské dílo – to vše charakterizuje jednu z největších osobností literární tvorby, Prof. PhDr. Martina Hilského, CSc., dr. h. c., MBE.

Od dětství četl knihy v anglickém originále a jeho vztah k anglickému jazyku se s každou novou frází více a více prohluboval. Jeho první překladem W. Shakespeara se v roce 1983 stala divadelní komediální hra Sen noci svatojánské (anglicky A Midsummer Night's Dream). Od té doby se překladů Shakespeara nevzdal a přeložil veškeré jeho dílo. Díky tomu je každoročně zván na konferenci pro milovníky Shakespeara a jeho tvorby do Stratfordu nad Avonem, tedy do rodného města W.Shakespeara. 

Když jsem se na přednášku chystala, nečekala jsem, že narazím na tolik milovníků Shakespeara či samotného prof. Hilského. Jakmile pan Hilský předstoupil před množství lidí, šlo na něm vidět potěšení a radost. Profesor začal s historií sonetu, kdy zřejmě nikdo netušil, že píše zrovna sonet, který za pár století bude synonymem krásy a vznešenosti. Po krátkém úvodu přišla druhá část přednášky, a to představení Shakespeara jako básníka, ale ne z pohledu teorie, kterou známe všichni, prof. Hilský využil své knihy s překlady, aby nám na jednotlivých sonetech poodhalil jejich krásu a chápaní. Každý sonet byl něčím jiný, ale všechny měli jedno společné, byla to láska a zájem, s jakou je prof. Martin Hilský předčítal, a my všichni nerušeně seděli a naslouchali těm krásným, zpěvným tónům anglického sonetu v českém překladu. Nikdo se ani na minutu nepřestal soustředit, v sále bylo ticho, byl slyšet jen profesorům příjemný hlas a občasný smích diváků, když zaznělo něco vtipného.

Celý výklad zakončil snad nejznámějším sonetem Shakespeara, sonetem 66, který přečetl, jak v anglickém originále, tak v jeho vlastním českém překladu a právě zde všem ukázal krásu českého jazyk oproti tvrdšímu přízvuku angličtiny. My jsme ho za to ocenili obrovským aplausem, za který nám věnoval svůj úsměv a díky s patřičným dojetím v očích.

Tired with all these, for restful death I cry:
As to behold desert a beggar born,
And needy nothing trimmed in jollity,
And purest faith unhappily forsworn,…

                  (úryvek ze sonetu 66, W.Shakespeare, originál)

(zdroj obr.: google.cz)

4.11.2012 | Katka Čajanková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout