Přinášíme Vám novinky z populárního nakladatelství Host.

Největší bombou je jednoznačně oznámení červencové návštěvy spisovatele Petera Maye. Autor trilogie z ostrova Lewis se bude účastnit Měsíce autorského čtení v Brně dne 22. července 2014. O dva dny později vystoupí i v Ostravě.

Nyní několik nových knih.

Jiří Kuběna: Ráno Na Olympu: Dílo VII/1-2
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny, jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující uplynulých šest desetiletí (1953—2013).
Básník je znám jako spoluzakladatel a současně i suverénní básnický solitér proslulé generace Šestatřicátníků, uskupených od časných padesátých let kolem Václava Havla.
Dílo VII/1—2 Ráno Na Olympu soustřeďuje v náročném autorském výběru žeň z posledního básníkova období za uplynulé více než dvacetiletí — od přelomového roku 1989 po současnost. Jsou to, po rozsáhlé samizdatové tvorbě v době, kdy Kuběna byl zakázaným autorem, básně z převratných let znovu nabyté publikační svobody: tištěné zde souborně poprvé. Hlavně se však v nich zrcadlí naplno éra i mythus básníka Bítova (od roku 1994, kdy se zde stal kastelánem) a zaníceného ochránce Poesie (jenž na zdejším hradě mj. zaštítil uspořádání šesti celostátních setkání našich básníků).
Jak napovídá název souboru, Ráno Na Olympu znamená dovršení Kuběnova ústředního mysteria, poslední akt únosu Ganymeda — zosobněné božské Krásy syna Člověka, vychváceného Orlem na Olymp. Básně jsou autorovým erbovním, umělecky novátorským a zároveň klasickým, svědectvím živorodého mythu „Hradu Poesie“. Zpívají v nich živly, uplývající čas, ve svých proměnách vždy jiná a táž posvátná helikonská krajina a nejvýš překvapivě i dar bohů: básníkova mladá plavovlasá láska, posel nebeského Řeckého Éróta od samého Apollóna. A jejich lyrou, strunami harf Aiolových, boha větru, chvěje svatodušní vítr: vítr, který tak jako jeho božský původce až do konce časů vane, kdy chce, a vane až do posledního dechu, kam chce.
Knihu jako vždy doprovází rozsáhlý ediční aparát, fotografická příloha a závěrečný doslov, tentokrát z pera japonského bohemisty J. N. Roštínského, profesora Tokijské a Harvardovy univerzity.
Uvedení knihy proběhne v pátek 30.května 2014 od 18 hodin v Oblastní galerii Vysočina, která se nachází v Jihlavě.

Mons Kallentoft: Páté roční období
Pátý díl série o policejní inspektorce Malin Forsové. Je začátek května a mladá rodina při procházce lesem narazí na mrtvé, značně zohavené ženské tělo. Mrtvola je děsivě zachovalá, s naprosto zřetelnými stopami po mučení.
Inspektorka Malin Forsová si dá vraždu okamžitě do souvislosti s případem Marie Murvallové, mladé ženy, která byla před několika lety nalezena v lese znásilněná a brutálně zbitá a následně skončila v psychiatrické léčebně, kde v tichosti přežívá pohroužena do svého traumatu. Malin se shodou okolností setká s lékařkou z psychiatrické léčebny U svatého Larse v Lundu a ta jí řekne o podobném případu — a postupně vychází najevo, že Marie je jen malou součástí velké skládanky. Ale co může být tak hrozného, že to nelze vyjádřit slovy?
Malin posedlá hledáním pravdy o Mariině hrůzné minulosti je odhodlaná přijít případu na kloub bez ohledu na to, kam až ji může zavést.

Grégoire Delacourt: Na první pohled
Jako každý večer sleduje Arthur Dreyfuss svůj oblíbený seriál, když vtom někdo zaklepe na dveře. Jde otevřít, na sobě trenky se Šmouly. Nevěří vlastním očím, před ním stojí Scarlett Johanssonová, hollywoodská star, která byla v různých anketách několikrát zvolena nejkrásnější ženou světa. On je dvacetiletý automechanik, žijící osaměle v malém vesnickém domku v Pikardii, poblíž výpadovky na město. Ona je šestadvacetiletá slavná herečka, která se ocitla v nesnázích. Zdá se, že je dělí celý vesmír, ráno se však koná zázrak, Scarlett je stále u něj doma!
Všechny dívky by se chtěly podobat nějaké krásné herečce, a přitom netuší, jak vnější vzhled dokáže ničit život. Být redukována na pouhý objekt touhy totiž může být velmi frustrující.
Grégoire Delacourt ve svém novém románu vypráví o křehkosti rodící se lásky a o tom, jakou moc mají slova: ta, která uzdravují, i ta, která ubližují. Pod zdáním přeslazeného románu z červené knihovny se skrývá příběh o povrchnosti vnímání zevnějšku, o diktatuře krásy, o osamění a hledání lásky.