Současná česká kinematografie rozhodně není mrtvou zónou. Již několik desetiletí si drží svůj slušný produkční průměr, v rámci zemí EU spíše nadprůměr. Kvantita však není totéž co kvalita. Vyvstává otázka, zda by se česká produkce neměla více zaměřit na kvalitu a konkurencischopnost na mezinárodním filmovém poli. Ani prostředí filmové kritiky optimismem příliš nehýří. Až na náhodné záblesky do tmy v podobě invenčních projektů a několika mladých nadějných režisérských osobností považuje současnou filmovou scénu spíše za jakousi masu šedi a stereotypu, která si sice drží poměrně slušnou úroveň, ale nemá čím překvapit ani uchvátit. A tak neustále s nostalgií vzpomínáme na éru „českého filmového zázraku“, České nové vlny.

Půl století po odeznění této slavné éry se na české scéně stále neobjevil žádný fenomén, který by alespoň částečně vzbudil pozornost filmových kritiků a historiků. Ikona jménem Česká nová vlna tak mezitím narostla do gigantických rozměrů a postupem času vznikl mýtus o výlučném postavení „českého filmového zázraku“ ve světě, který není možné překonat. Před současnou filmovou produkcí tak stojí jasná výzva dobít tento pomyslný piedestal. Situace současných filmařů je však o to těžší, že heroizovaní autoři zmiňované éry stále točí a mladí filmaři jsou s nimi neustále konfrontováni. Stav české filmové scény volá po další silné generaci takových režisérských a filmových osobností, jakými byly právě Evald Schorm, Juraj Jakubisko, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Jan Schmidt, Karel Němec či Hynek Bočan. Hlavním úskalím současného filmu obecně je však zejména diktatura filmové průmyslu upřednostňující byznys a mainstreamovou kulturu přinášející zisky před uměleckou kvalitou. Tento fenomén popsal Milan Kundera, právě v souvislosti s českou Novou vlnou, následovně: „Imbecilita komerčních zájmů a nesmiřitelnost ideologického dogmatu, to jsou dvě zla ohrožující filmové umění. Když byla česká kinematografie hned po válce znárodněna, osvobodila se z moci prvního zla, a během šedesátých let se pomalu zbavovala druhého. V té krátké chvíli svobody (svobody relativní, ale tak vzácné na naší planetě) se narodila velká plejáda mladých českých filmařů.“.

Chceme–li tedy novou „Novou vlnu“ českého filmu musíme nejprve začínajícím filmařům vytvořit tvůrčí zázemí a atmosféru tvůrčí svobody, jakou oplývala právě „Zlatá šedesátá“. Základním úkolem tak je podpora současné nezávislé filmové scény. Neboť právě zde nacházíme obrovský tvůrčí potenciál a mladistvý elán ukrytý v krátkometrážních nezávislých snímcích, označovaných někdy také jako indie filmy. Vždyť všechny současné ikony filmového průmyslu začínaly s krátkometrážním

formátem. U „kraťasů“ stále začíná dobrá polovina režisérů, ať už se jedná o školní cvičení, absolventské filmy či ojedinělé experimentální projekty. Není také náhoda, že většina filmů vzniklých na základě těchto snímků se stává později celovečerním debutem. Krátké filmy jsou jako beranidlo, jímž lze prorazit do světa filmového showbyznysu. Nejeden režisér se po slavném debutu k svým filmařským začátkům a kraťasům vrátil, aby využil jejich potenciálu. Na základě krátkometrážních prvotin tak vznikly filmového trháky jako Číslo 9 Shanea Ackera, Sin City či horrorová ikona SAW.

Krátkometrážní filmy jsou dnes bohužel stále častěji degradovány na pouhé demoverze budoucích filmů, které mají zaujmout producenty, a k divákům se tyto jedinečné novativní počiny, plné mladistvého tvůrčího elánu dostanou pouze zřídka. A právě ke zviditelnění tohoto formátu a podpoře začínajících autorů se snaží svou troškou přispět také inovativní projekt Kabinet nezávislého filmu. Součástí projektu je festival, který každoročně přináší výběr nejzajímavější počinů z prostředí české nezávislé filmové scény. Projekce probíhá v uvolněné atmosféře oblíbeného brněnského klubu Kabinet múz. Kromě projekce svým divákům festival nabízí také přímý kontakt s tvůrci, kteří mají jedinečnou možnost své dílo veřejnosti osobně prezentovat a konfrontovat svou práci s bezprostřední reakcí odborného i laického publika. V Kabinetu nezávislého filmu následuje po každém snímku řízená diskuze tvůrců a diváků s odborníky z filmové branže. Kabinet nezávislého filmu ale není pouze přehlídkou krátkometrážních nezávislých filmů. Jedná se zároveň o projekt usilující o vytváření tvůrčího zázemí a prostoru pro vzájemné setkávání a síťování mladých a nadějných českých filmařů.

Festival má již za sebou velice úspěšný první ročník. V loňském roce se projekt setkal s velkým ohlasem nejen u brněnského publika, ale také stran populárních osobností a odborníků spojených se světem filmu a showbyznysu. Na festivalu se diváci mohli setkat s takovými osobnostmi, jako jsou například: orchestrátor, aranžér a dirigent filmové a scénické hudby Varhan Orchestrovič Bauer, držitel ceny Anděl za animovaný klip Vít Haratek, producent a střihač Adam Dvořák, David Horáček, který 10 let vedl sít multiplexů, hudebníci Vladivojna La Chia a Michal Hrůza a mnoho dalších. Festival navštívilo přibližně 500 diváků. Jedním z cílů festivalu je také iniciace další tvorby u mladých nadějných filmařů. Tento cíl se podařilo již v prvním ročníku naplnit, když jeden z účastníků festivalu navázal úspěšnou spolupráci s hudebníky Vladivojnou La Chia a Michalem Hrůzou, z níž vzešlo několik videoklipů. Projekt má ambice expandovat také do dalších českých měst. V roce 2012 tak k brněnskému festivalu přibyla také ostravská sekce.

Letošní ročník bude probíhat od 3. 10. 2012 do 31. 10. 2012 pod patronátem herce Jiřího Mádla. V tomto období každý středeční večer v brněnském klubu Kabinet múz naleznou příznivci českého nezávislého filmu nejnovější české nezávislé filmy, mladé tvůrce, odborníky, diskuze a tematický doprovodný program. Ústředními tématy letošních festivalových večerů jsou: Pohádka, Dokument, Eko bio social a Komedie. Festival bude zahájen 3. 10. večerem věnovaným filmům s pohádkovou tematikou za účasti patrona festivalu Jiřího Mádla.