Všechno odstartovalo ve čtvrtek 12. července. Oficiálně začal program ve 20 hodin, lehce pršelo, ale jak předpověděla ředitelka festivalu Zlata Holušová, pršelo štěstí. Počasí se rychle umoudřilo a v průběhu celého festivalu už spadlo jen pár kapek. Na velké stagi začíná Rufus Wainwright se svojí kapelou,  publikum je nadšené a dojaté u jeho přídavku „Hallelujah“. Další na programu je smyčcový Kronos Quartet ve spojení s Kimmo Pohjonenem a Samuli Kosminenem. Rozhodně neobvyklý hudební zážitek.  Poté na scénu přicházejí kapely, které nahradily Björk – Mogwai a Infected Mushrooms. Mogwai si získali publikum opravdu hlasitým post-rockem spojeným s působivou světelnou show. Celý čtvrtek pak uzavřeli Infected Mushrooms svým psychedelic trance. Vlastně uzavřeli jen hlavní program, protože na Helax & Playa stage hráli Djs až do rána každý den.

Pátek nastartovaly neodolatelné ženy! Na Ostravar Czech Stage to bylo Čokovoko, ale hlavně na té největší stagi se představily norské Katzenjammer. Živá show, kterou hrály čtyři neúnavné hudebnice, které si neustále střídaly nástroje i hudební styly – od country, přes rock se dostaly i k popu. Nepopsatelný pestrobarevný cirkus. Další hvězdou Colours měl být Bobby McFerrin. Se svými hosty připravil vokální improvizace, ovšem byla jsem trochu rozpačitá, zda-li se jeho vystoupení hodilo na tak velký festival a velkou stage, do příjemného zakouřeného klubu určitě, ale ve velkém otevřeném prostoru to na mě působilo spíše monotónně. A vypadalo to, že nenaplnil očekávání nejednoho z návštěvníků. Neobyčejné spojení Antony and the Johnsons s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázalo, že i vážnější hudba má na festivalech své místo, Antony v dlouhé černé kápi působil lehce ponuře, což ale nebylo na škodu. Mně osobně tento den nejvíce uchválil Celso Piňa. Mexické rytmy zaplavily snad celý areál. Návštěvníci si užívali skvělou, rytmickou a roztančenou atmosféru.  A pak už přicházejí The Flaming Lips, označováni jako jedna z padesáti skupin, které musíte vidět, než zemřete. Jak jsme očekávali,  The Flaming Lips přivezli ohromnou vizuální show – balónky, konfety, zvířecí kostýmy, obrovské rukavice, dívky tančící na pódiu a zpěváka v bublině procházejícího se po hlavách diváků. Zkrátka bylo na co koukat, ale nezanikla v tom všem ta hudební složka???

Sobota den hvězdných dívek. A také českých kapel. V sobotu vystoupilo množství tuzemských kapel – Nebe, Špuntkvaně, Charlie Straight, Skyline, Midi Lidi (musím podotknout, že ti byli úžasní). Ovšem hlavní stage ovládla Mňága a Ždorp. Zahrála se svými hosty z alba Dáreček a i přes lehký déšť si koncert užívalo nekonečné publikum. Zároveň s Mňágou hráli britští Portico Quartet, ovšem jejich sál byl omezen kapacitou, a tak byl skoro nadlidský úkon slyšet jejich skladby. Zato dánská Euzen celkem nezaslouženě hrála ani ne pro poloviční publikum. Nejspíš hrát před ZAZ není úplně ideální. A jaká byla ZAZ? Podle všech miláček publika. Podle mých kamarádů si je všechny získala. Podle mě trochu roztržité vystoupení. Ano, nebyla jsem unešená, vážně jsem se těšila, ale pak mě to docela zklamalo… A Alanis Morissette? To bylo asi zklamání pro všechny, zkrátka trochu nuda, rozhodně to nebylo stoprocentní. Všichni to poznali a Alanis Morissette se rozhodně nestala tou hlavní hvězdou. Po půlnoci tu byli ještě Animal Collective – podle oficiálních stránek CoO – Společenství zvířat, které zapojilo zvuky džungle do zásuvky a vytvořilo pop budoucnosti. Za zmínku tohoto dne ještě stojí dva velcí pánové - trumpetisti Hugh Masekela a Ibrahim Maalouf. A upozornila bych také na pro mě dosud neznámou izraelskou indie partu Acollective.

Ani poslední den nechyběl nabitý program! První lahůdka dne Divadlo A. Dvořáka Příbram: Hrdý Budžes byla ovšem absolutně nedosažitelná, protože sál se hned naplnil a neinformovaný dav před sálem stále čekal s domněním, že je ještě šance dostat se na Báru Hrzánovou. Z hudebního programu kapela Shtetl Superstars s nespecifikovatelným žánrem – ska, reggae, trochu hip hopu a zvučných kytar dostala návštěvníky do té správné nálady. Banda sympatických vozíčkářů to je kapela Staff Benda Bilili! Díky nim se vám dostane rytmus do těla! Britský písničkář Fink předvedl spíše zase folkový nádech pro večer, takže neděle byla opravdu rozmanitá. Jedno z těch slabších vystoupení předvedli čeští Buty. Koncert byl složen hlavně z nových skladeb, z těch opravdových hitů zazněly snad jen dva. Hráli na hlavním pódiu a lidé pomalu odcházeli před koncem, naštěstí poslední zklamání na Colours. Potom už následovaly jen dva perfektní koncerty. Parov Stelar Band se směsicí jazzu, swingu a elektroniky rozpohyboval celé publikum skladbami jako Chambermaid swing nebo Silent snow. Ale úplně nejvíc se tančilo na bohyni soulu a r&b Janelle Monáe. Celá černobílá show byla podpořená skvělými hudebníky i jejími tanečními pasážemi. Při jedné skladbě dokonce namalovala originální obraz! Navíc jako jedna z mála headlinerů dala přídavek a hned více jak půl hodinový. Jednoduše -  byla prostě skvělá, skvělá, skvělá! Skvělá tečka na dortu!

Hudební program byl doplněn i cinestar stagí, kde se promítaly filmy vybrané LFŠ. Takže pokud nehrála zrovna vaše kapela, o zábavu bylo postaráno. Nejen filmy, ale také divadla workshopy, besedy. Letošní Colorsy (jak říkají Ostraváci) se opravdu povedly, návštěvnost 31 tisíc lidí už mluví sama za sebe.

Bohatou fotogalerii a rozhovory s účinkujícími najdete na oficiálních stránkách: www.colours.cz

19.7.2012 | Tereza Baloušková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout