Více než jen Maxipes Fík. Výstava v Museu Kampa ukazuje rozmanitou tvorbu Jiřího Šalamouna

Více než jen Maxipes Fík. Výstava v Museu Kampa ukazuje rozmanitou tvorbu Jiřího Šalamouna 

Více o akci...

17čvc - 30zář celý den

Sdílej:Sdílet na FBTweetnoutS  Ohodnoť


Kreslíř, knižní ilustrátor, tvůrce animovaných filmů nebo grafik filmových i divadelních plakátů. Široký umělecký záběr šestaosmdesátiletého Jiřího Šalamouna nabízí výstava s podtitulem Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte!, kterou do konce září hostí pražské Museum Kampa.

Dosud reprízovaný večerníček Maxipes Fík z roku 1975 je nejviditelnější částí Šalamounovy rozsáhlé tvorby, kterou si v jeho kontextu nejčastěji spojujeme. Letní výstava Musea Kampa si však klade za cíl vybídnout k povšimnutí nad jeho rozličnými technikami i žánry. 

Knižní ilustrace k Hobitovi, 1974. Foto: archiv Musea Kampa

Retrospektivní přehlídku, jež v galerii zabírá dvě patra, tvoří povětšinou zápůjčky z autorova rozsáhlého archivu, především z jeho nejplodnějších období v sedmdesátých a osmdesátých letech. K vidění je kupříkladu množství ilustrací, jimiž doprovodil řadu děl významných literátů, ať už Posledního mohykána J. F. Coopera, Kroniku Pickwickova klubu Charlese Dickense nebo také Hobita J. J. R. Tolkiena. 

Jakýmsi samostatným výsekem je ‚temný koutek‘ plný magických a strašidelných motivů, kde spolukurátorka Terezie Zemánková podle svých slov vypíchla Šalamounovu vášeň pro knižní horory a detektivky, která se propsala do jeho volné tvorby. „Návštěvníci tu najdou třeba výtvarníkovu ikonickou postavu Fausta,“ uvedla na tiskové konferenci.

Foto: Filip Čermák

Vyšší podlaží se soustředí na tvorbu pro děti, jíž vévodí nejen zmíněný Maxipes Fík s televizními ukázkami, ale například i Pan Tau, za jehož podobou rovněž stojí Šalamoun. O prázdninové výstavě si můžete více poslechnout v osmadvacáté epizodě podcastu KulTýden

Hlavní ingrediencí Šalamounových ilustrací je především humor, vesměs trochu poťouchlý a subversivní. Čiší z nich i skepse a zároveň nadhled nad malichernostmi života, velkorysá fantazie i pedantský cit pro detail. Dějiny každodennosti dvacátého století se v jeho díle odrážejí jako v zrcadlovém bludišti, které komicky umocňuje některé aspekty reality,“ nechala se slyšet Zemánková.

Foto: Filip Čermák

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Další novinky z umění

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!