Z naivního prosťáčka prezidentem. Horák Havla sesadil z idealistického piedestalu tvrdě na zem

Z naivního prosťáčka prezidentem. Horák Havla sesadil z idealistického piedestalu tvrdě na zem60%

První český prezident je ve filmu prezentován jako dělník idealismu, který svůj intelekt mění za hezké nohy a naději na lepší život. Předesílaný obraz obyčejného dramatika s pravdou a láskou na rtech ale vyznívá až příliš negativně, jelikož ustrašený a uzavřený muž bez kuráže Havel skutečně nebyl.

Očekávání spojené s filmem o dramatikovi, disidentovi a budoucím prezidentovi Václavu Havlovi bylo značné. Do režisérské sesle usedl Slávek Horák, který se kromě komerční sféry prezentoval i zajímavým celovečerním debutem Domácí péče, ve kterém nechal znovu po letech zazářit pozdější držitelku Českého lva Alenu Mihulovou. I v Havlovi měl k dispozici skvělý herecký ansámbl od Viktora Dvořáka, přes Aňu Geislerovou a Martina Hofmanna až po Barboru Seidlovou nebo Stanislava Majera. Těžkou a velmi sledovanou látku uchopil Horák po svém. Chtěl ukázat Havla člověka, opakovaně zatýkaného disidenta a nikoliv pozdější hlavu státu a ve světě uznávaného krále demokratického zřízení. Jen jestli stržením pomyslné koruny neudělal z viktorky, úsměvu a sympatického projevu až moc velkou lidskou pohromu, která je závislá na ženách, dobré rétorice a zatracené dávce štěstí. Protože tak to po sto pěti minutách stopáže vskutku vypadá. A skvělé herecké výkony to dle nalajnovaného motivu paradoxně podtrhují.

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Snímek Havel přibližuje budoucího prezidenta z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavným a váženým po celém světě. Prim hrají osobní život, milostné vztahy, pochyby a pronásledování. Mezi roky 1968 a 1989 poznávají diváci Václava Havla jako lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let a bojovníka za lidská práva skrytého v záloze mimo rudý prapor totality. Autoři servírují příběh, jakých není ve světě mnoho.

Film Havel rozhodně za zhlédnutí stojí a to z několika důvodů. Prvním jsou již předeslané herecké výkony doplněné skvělými kostýmy. Horákovým postavám věříte každé slovo, čin i myšlenku, kterou vám neprozradí a ještě u toho věrně vypadají. Práce s kamerou a vynalézavá scénografie je dalším obohacujícím prvkem, který přibližuje snímek k Havlovým hrám, divadlu a dramatizaci obecně. Je skvělé vidět soudní síň proměněnou v jeviště stejně jako soukromé představení Audience na zahradě. Jak se zvedají kulisy, máme možnost nahlédnout do Havlovy hlavy a nacházet inspiraci, jeho myšlenkové pochody či představy. Největším a zároveň obsahově nejtěžším leitmotivem je ale jeho osobní a milostný život. Zde by se slušelo oponu místy zatáhnout, protože se vzdělaný dramatik stává bojácným šaškem.

Myšlenka zbavit Havla svatozáře a vykreslit ho jako člověka obyčejného vůbec není špatná. Mediální obraz nebo vnímání osobnosti českého prezidenta byla často jednotvárná, ať už negativní či pozitivní s ohledem na to, zda se dívali příznivci či odpůrci. Havlova představa o státním zřízení a vládě ale vycházela ze selského rozumu, intelektu a schopnosti pracovat s lidmi. To bohužel z filmu patrné není. Havel žádá vše a cenu za to platit nechce. Pochopení lze nalézt ve strachu z vězení, režimu a osobních pochybách. To z něho skutečně člověka dělá. Ale vykreslená zbabělost ve věcech osobních, nerozvážnost a hledání jakési 'chlapské kuráže' už je mírně přes čáru. Havel nebyl světec a zřejmě ani nejvhodnější člověk, který stanul na Hradě. Rozhodně ho ale nemůžeme vyobrazovat jako holkaře, který se nechává zdánlivě naivně a hloupě zavřít, čeká na zázrak a následně mu zničehonic spadne prezidenství do klína. To je velmi černobílá vidina hraničící až s jistou touhou po senzaci, která diváka do kina dostane.

Nehledě na Horákovu vizi ale publikum ocení výborné výkony Dvořáka, Geislerové i Hofmanna, který si s Landovským skvěle pohrál. Možná srdce zas poskočí ve velkém finále a potitulkových ochutnávkách z Havlova prezidentování. Snad se i divák pozastaví nad realitou Havlovy zdánlivě nedotknutelné osoby. Pokud ale jde do kina s tím, že by film mohl později ukazovat dětem, kteří by snad jméno Václav Havel slyšely poprvé, raději ať sáhne po dokumentu Pavla Kouteckého. Viktorka se totiž v Horákově Havlovi ukáže jen proto, že na to Vašek po hodině a půl filmu konečně 'měl koule'.

Názor informuji.cz: 60%

Kdy a kde dávají film: Havel

| Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout


Mohlo by se ti líbit...

Podobné filmy

Filmové recenze

Tento článek ještě nikdo nehodnotil. Buď první!